- Supermoderní Webbův teleskop znovu v akci
- Ve vesmíru našel molekulu CH3+
Vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) hlásí, že nejdražší kosmický aparát, jaký kdy lidstvo vyrobilo – Webbův teleskop, který operuje z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu kilometrů od Země – nahlédl do hlubin vesmíru a objevil něco neuvěřitelného.
Nepřehlédněte: Zásadní průlom? Výměna baterie v elektromobilu zabere stejně času jako natankování benzinu
Velkolepý objev JWST
JWST je považován za nejpokročilejší teleskop současnosti a od loňského ledna již učinil několik převratných objevů. Nyní na své konto přidává další: Podle NASA objevil hluboko v mlhovině v Orionu důležitou molekulu uhlíku.
Methen, známý také jako methylový kation (CH3+), je sloučenina uhlíku, která hraje klíčovou roli v organické chemii v mezihvězdném prostoru. Nyní ji vědci pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba identifikovali v disku prachu a plynu obklopujícím mladou a vzdálenou hvězdu.
Existence CH3+ ve vesmíru byla předpovězena již v 70. letech dvacátého století, ale teprve možnosti supermoderního teleskopu JWST umožnily její přímé pozorování, uvádí ESA na svých webových stránkách.
Ačkoli CH3+ není považována za jednu ze základních složek života, vědci se domnívají, že pomáhá vytvářet složitější molekuly. Vzhledem k tomu, že život, jak ho známe, je založen na uhlíku, má nález CH3+ v mezihvězdném prostoru zásadní význam pro naše chápání toho, jak může ve vesmíru vzniknout život.
„Nejenže tato detekce potvrzuje neuvěřitelnou citlivost přístrojů JWST, ale také potvrzuje předpokládaný ústřední význam CH3+ v mezihvězdné chemii,“ říká astronomka Marie-Aline Martin-Drumel z Univerzity Paris-Saclay ve Francii.
Místo detekce CH3+ se nacházelo v disku prachu a plynu vířícího kolem červeného trpaslíka d203-506. Jedná se o běžný rys nových hvězd, které se rodí z hustého uzlu materiálu v molekulárním oblaku v prostoru, který se pod vlivem gravitace hroutí. Jak tento objekt rotuje, nabaluje se na něj materiál a uspořádává se do disku, který víří kolem vznikající hvězdy jako voda kolem kanálu.
Jakmile se hvězda zformuje, začnou se ze zbytků disku formovat další objekty, které tvoří planetární systém, jako jsou planety, planetky, komety a měsíce. Disk d203-506 se však značně liší od typických protoplanetárních disků, což vědcům trochu zamotalo hlavu – hlavním důvodem je absence známek vody.
Hvězda v d203-506 je sice malý červený trpaslík s hmotností zhruba odpovídající desetině hmotnosti Slunce, ale celý systém je bombardován silným ultrafialovým zářením z blízkých horkých, mladých a hmotných hvězd.
Věci předpokládají, že takové záření má na složité organické molekuly velmi destruktivní účinek. Jak se tedy možné, že na Zemi nakonc vznikl život? Tým na tuto otázku našel odpověď: Podle analýzy ultrafialové světlo podporuje tvorbu CH3+. A ultrafialové záření netrvá z kosmického hlediska příliš dlouho – masivní hvězdy, které ho vyzařují, mají krátkou životnost – existují „jen“ několik milionů let.
Jakmile je tedy molekula CH3+ přítomna a masivní hvězdy zaniknou, dále pomáhá při tvorbě složitějších molekul uhlíku. „To jasně ukazuje, že ultrafialové záření může zcela změnit chemické složení protoplanetárního disku. Ve skutečnosti může hrát rozhodující roli v raných chemických fázích vzniku života,“ domnívá se vědec Olivier Berné.
Kde se Webbův teleskop nachází?
Sedmitunové zařízení jménem JWST pozoruje vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert, Nature