Černá díra

Vědci objevili supermasivní černou díru. Zemi by spolkla jako malinu, je velká jako 3 miliony Sluncí

  • Nová černá díra je obrovská
  • Vědci ji chtějí vyfotit, už mají plán

Američtí astronomové nalezli na odlehlém místě ve vesmíru jeden z největších kosmických objektů. Gigantická černá díra má objem tří milionů Sluncí a leží necelý milion světelných let daleko. Zatím je téměř neviditelná, ale možná ne na dlouho. O nálezu informoval ve svém posledním vydání časopis The Astrophysical Journal Letters.


Nepřehlédněte: Spolkne Zemi černá díra? Vědci hlásí, že teď jednu objevili rekordně blízko


Experti objevili supermasivní černou díru

Záhadný vesmírný objekt s označením Leo I* zaznamenal tým astronomů už v roce 2021. Tehdy si vědci všimli, že hvězdy nabírají rychlost, když se přibližují ke středu galaxie, což je důkaz existence černé díry, ale přímé snímání emisí z neviditelného společníka nebylo možné.

Nyní astrofyzikové Fabio Pacucci a Avi Loeb z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) navrhují nový způsob ověření existence supermasivní černé díry. „Černé díry jsou velmi nepolapitelné objekty a někdy si s námi rády hrají na schovávanou,“ říká Fabio Pacucci.

„Světelné paprsky nemohou uniknout jejich horizontům událostí, ale okolí může být extrémně jasné – pokud do jejich gravitační studny spadne dostatek materiálu. Pokud však černá díra neakreuje hmotu, nevyzařuje žádné světlo a stává se nemožnou k nalezení našimi dalekohledy.“

Problém představuje, že galaxie Leo I – trpasličí galaxie, je bez plynu dostupného pro akreci, proto je často označována jako „fosilie“. Máme se tedy vzdát jakékoli naděje na pozorování nové černé díry? Možná ne, říkají astronomové. 

Brzy vesmírného Otesánka možná spatříme

„V naší studii jsme předpokládali, že malé množství hmoty odevzdané z hvězd putujících kolem černé díry by mohlo zajistit rychlost akrece potřebnou k jejímu pozorování,“ vysvětluje Pacucci. „Staré hvězdy se stávají velmi velkými a červenými – říkáme jim červení obři. Pro červené obry je typický silný vítr, který odnáší část jejich hmoty do okolí. Zdá se, že prostor kolem Leo I* obsahuje dostatek těchto starých hvězd, aby byl pozorovatelný.“

„Pozorování Leo I* by mohlo být průlomové,“ doplňuje ho Avi Loeb. „Byla by to druhá nejbližší supermasivní černá díra po té v centru naší galaxie. S velmi podobnou hmotností, ale s hostitelskou galaxií, která je tisíckrát méně hmotná než Mléčná dráha. Tato skutečnost zpochybňuje vše, co víme o tom, jak se galaxie a jejich centrální supermasivní černé díry společně vyvíjejí.“

Desetiletí studií ukazují, že většina masivních galaxií hostí ve svém středu supermasivní černou díru, jejíž hmotnost tvoří desetinu procenta celkové hmotnosti sféroidu hvězd, který ji obklopuje. „V případě Lea bychom očekávali mnohem menší černou díru. Místo toho se zdá, že Leo I obsahuje černou díru o hmotnosti násobně větší než je Slunce, podobnou té, kterou hostí Mléčná dráha,“ tvrdí Loeb.

Kdy můžeme očekávat fotografii?

Snad v nejbližší době. Vědci nyní analyzují data z vesmírné observatoře Chandra a radioteleskopu Very Large Array v Novém Mexiku. I když si černá díra Leo I* s astronomy zatím hraje na schovávanou, vyzařuje podle všeho příliš mnoho záření na to, aby zůstala neodhalena.

Zdroj náhledové fotografie: Aman Pal / Unsplash, zdroj: scitechdaily

Total
0
Shares