- Objev, který hýbe vědeckými kruhy.
- Malá planetka má atmosféru, i když ji mít nemá.
Astronomové objevili na okraji sluneční soustavy malé ledové těleso, které má podle všeho vlastní atmosféru. Problémem je, že podle současných kosmologických modelů by ji vůbec nemělo být schopno udržet, píše server Science Alert.
Nepřehlédněte: Konec vybitých telefonů? V tomto jsou Číňané o pořádný kus napřed
Tohle astronomové nečekali
Vědce zaskočil nečekaný objev ve vzdálených končinách naší sluneční soustavy. Objekt označovaný jako 2002 XV93, který obíhá za Neptunem, má podle nových pozorování tenký plynný obal. Pro astronomy je to mimořádné překvapení.
Těleso má totiž průměr pouze přibližně 500 kilometrů, což je z kosmického hlediska úplné nic. Jeho gravitace by podle dosavadních představ neměla být dostatečně silná na to, aby dokázala udržet plyny v okolí povrchu. Vědci však zaznamenali jev, který naznačuje opak.
Malý objekt vzdoruje dosavadním modelům
K objevu známek atmosféry došlo 10. ledna 2024 během takzvaného tranzitu. Z pohledu pozorovatelů v Japonsku objekt prošel přímo před vzdálenou hvězdou. Astronomové sledovali, jak se mění její jas. Kdyby těleso nemělo atmosféru, hvězda by náhle zmizela. Světlo však sláblo postupně, což podle vědců naznačuje přítomnost tenké plynné vrstvy kolem 2002 XV93.
Na pozorování se podíleli profesionální i amatérští astronomové. Tým vedený astrofyzikem Ko Arimatsem následně analyzoval veškerá získaná data a dospěl k závěru, že výsledky nejlépe odpovídají existenci atmosféry. „Tento objev ukazuje, že i transneptunické těleso velké jen několik set kilometrů může alespoň dočasně vytvořit atmosféru,“ uvedli výzkumníci ve zprávě, kterou otiskl časopis Nature Astronomy.
Astronomové zatím nedokážou s jistotou vysvětlit, odkud se plyny kolem objektu vzaly. Pracují však s dvěma hypotézami. První možností je takzvaný kryovulkanismus. Jedná se o proces připomínající sopečnou činnost, při kterém místo lávy uniká na povrch voda, led nebo zmrzlé těkavé látky. Ty by mohly vytvořit dočasný plynný obal. Druhým vysvětlením pak může být srážka s jiným tělesem, například kometou nebo menším ledovým objektem. Náraz mohl uvolnit plyny, které se na určitou dobu shromáždily kolem povrchu.
Teleskop Jamese Webba záhadu nerozmotal
Přijít záhadě na kloub měl James Webb, jenže ani tento špičkový teleskop na povrchu 2002 XV93 nenašel žádné stopy po zmrzlých plynech, které by se mohly jednoduše odpařovat a vytvářet atmosféru. Ať tak či onak, výzkum naznačuje, že i malá tělesa mohou mít atmosféru a co je ještě zajímavější, s trochou štěstí ji můžeme detekovat i v případě, že je téměř neexistující.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Nature Astronomy, Science Alert