- Stará masivní černá díra větší než Slunce vědce překvapila
- Vznikla totiž krátce po tzv. Velkém třesku
Týmu amerických astronomů se podařilo objevit masivní černou díru. Obrovitý kosmický objekt vědce zarazil nejen svou velikostí, ale i stářím, které se odhaduje zhruba na 13 miliard let. Tím se tato černá díra řadí mezi nejstarší známá tělesa svého druhu.
Nepřehlédněte: Samsung Galaxy S24: Konkurenti iPhonu zaujmou umělou inteligencí a titanovým designem
Astronomy zaskočila nejstarší černá díra
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) objevil nejstarší dosud pozorovanou černou díru, prastaré monstrum o hmotnosti 1,6 milionu Sluncí, které se skrývá 13 miliard let v minulosti vesmíru.
Webbův teleskop, jehož přístroje umožňují nahlédnout zpět v čase až k počátkům vesmíru, supermasivní černou díru, která vznikla asi 440 milionů let po Velkém třesku, spatřil v centru galaxie GN-z11.
Zjištění z dat tohoto dalekohledu tak potvrdila, že již na počátku vesmíru existovaly supermasivní černé díry.
„Překvapením je to, jak je černá díra masivní. To bylo zcela neočekávané,“ okomentoval pro britský portál The Guardian vedoucí projektu a astrofyzik z Cambridgeské univerzity Roberto Maiolino.
Pozorování teleskopem Jamese Webba
Černá díra je oblast časoprostoru, která vykazuje tak silné gravitační zrychlení, že z ní nemůže nic uniknout, dokonce ani elektromagnetické záření, jako je světlo. K neuvěřitelnému objevu přivedlo vědce halo z plynu a prachu, které kolem černé díry ve středu galaxie GN-z11 víří vysokou rychlostí.
Zatím není jasné, jak černé díry mohly během během kosmického úsvitu, období asi 100 milionů let po Velkém třesku, dorůst do tak obrovských rozměrů.
Astronomové se domnívají, že černé díry se rodí ze zhroucení obřích hvězd. Ale ať už vzniknou jakkoli, rostou neustálým hltáním plynu, prachu, hvězd a jiných černých děr. Při hodování dochází vlivem tření k zahřívání materiálu, který se spirálovitě stáčí do chřtánu černých děr a ty pak vyzařují světlo, které lze detekovat pomocí teleskopů – tím se z nich stávají takzvaná aktivní galaktická jádra (AGN).
Nejpravděpodobnějším vysvětlení toho, proč nejstarší rané černé díry rostly tak rychle, je, že vznikly náhlým zhroucením obřích plynných mračen nebo že vznikly z mnoha splynutí hvězd a černých děr.
Druhou hypotézou je existence tzv. prvotních černých děr, které vznikly během kosmické inflace, období rozpínání vesmíru rychleji než světlo, k němuž došlo zlomek sekundy po Velkém třesku. Další možností je, že kompaktní hvězdokupy a černé díry se v raném vesmíru velmi rychle spojily.