- Teleskop Jamese Webba se znovu vytáhl
- V dalekém vesmíru vyfotil něco nevídaného
Záběry z Webbova teleskopu opět předčily veškerá očekávání. Vědcům i veřejnosti vyrazila dech fotografie, která nabízí nebývalý pohled na zrod vesmíru.
Nepřehlédněte: V Česku to může být totální hit. Xiaomi chystá levné Redmi, které převálcuje konkurenční telefony
Webb se znovu vytáhl
Snímek z nejdražšího teleskopu všech dob zachycuje NGC 346, hvězdokupu vzdálenou od Země více než 200 000 světelných let. Nachází se v Malém Magellanově mračnu (SMC) a vědci se o ni zvláště zajímají, protože podmínky v ní se podobají podmínkám v raném vesmíru před 10 miliardami let, kdy byla tvorba hvězd na vrcholu.
Vědci doufají, že NGC 346 jim může poskytnout odpovědi na otázku, jak vznikaly první hvězdy během tzv. „kosmického poledne“, období rychlého růstu vesmíru dvě až tři miliardy let po velkém třesku, které dodnes formuje galaxie obklopující Zemi.
Dechberoucí pohled
„Je to vůbec poprvé, kdy můžeme detekovat úplnou posloupnost vzniku nízkohmotných i vysokohmotných hvězd v jiné galaxii,“ říká vědkyně Olivia Jones z britského Centra astronomických technologií. „Znamená to, že máme k dispozici mnohem více dat ke studiu ve vysokém rozlišení, což nám nabízí nové informace o tom, jak zrod hvězd formuje jejich okolí.“
NGC 346 obsahuje protohvězdy a oblaka plynu a prachu v prostoru, kde se formují hvězdy. Předchozí pozorování potvrdila přítomnost plynu, ale záběry z JWST doložily i existenci prachu. „Vidíme stavební kameny nejen pro hvězdy, ale potenciálně i planety,“ tvrdí spoluzakladatel Evropské kosmické agentury Guido de Marchi.
„A protože v Malém Magellanově mračnu panuje podobné prostředí jako v galaxiích během kosmického poledne, je možné, že planety mohly ve vesmíru vzniknout mnohem dříve, než jsme si dosud mysleli.“
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: PetaPixel