- Vědci zaznamenali záhadné pulzy vycházející z centra naší galaxie
- V nové studii popisují, o co přesně se jedná
V porovnání s některými jinými galaxiemi není supermasivní černá díra v srdci Mléčné dráhy nijak zvlášť aktivní. Nehltá spousty materiálu a nevrhá do vesmíru obří proudy plazmatu. I relativně mírumilovná superhmotná černá díra je však divoká bestie a ta naše, pojmenovaná Sagittarius A*, se nechová zcela tradičně. Astrofyzici Gustavo Magallanes-Guijón a Sergio Mendoza z Mexické národní autonomní univerzity říkají, že přišli na to, co způsobuje, že tak zvláštně pulzuje.
Nepřehlédněte: Udělali CT sken pravých a falešných sluchátek AirPods. Rozdíl odborníkům vyrazil dech
Supermasivní černá díra Sagittarius A*
Černé díry jsou pro teleskopy, kterými vědci zkoumají vesmír, neviditelné. V extrémním gravitačním režimu mimo horizont událostí černé díry se však může dít mnoho zvláštních věcí. Z místa, kde leží Sagittarius A*, vychází záření o mnoha vlnových délkách a jeho intenzita se výrazně mění, což vědce dlouhodobě mátlo.
Aby Magallanes-Guijón a Mendoza přišli této záhadě na kloub, vzali veřejně dostupná data z teleskopu Fermi, zpracovali je a provedli hledání periodických vzorců.
A jeden takový skutečně našli – Sgr A* každých 76 minut vypouští do vesmíru silný záblesk gama záření. Podle vědců má gama záření víceméně stejnou periodicitu jako rádiové záření. Rentgenový záblesk, který trvá 149 minut, má víceméně dvojnásobnou periodicitu; to nemohla být náhoda.
Zdrojem záření je bublina žhavého plynu
Vědci se domnívali, že opakující se periodicita je známkou orbitálního pohybu a příčinou bude zřejmě něco, co kolem černé díry obíhá. Nakonec dospěli k závěru, že jde o bublinu žhavého plynu, kterou drží pohromadě silné magnetické pole, jež vystavuje částice synchrotronovému urychlování a vyzařuje přitom záření.
Ze studie vyplývá, že tato bublina kolem Sgr A* obíhá vysokou rychlostí, přibližně třiceti procenty rychlosti světla. Výzkumníci jsou přesvědčeni o tom, že jejich výsledky jsou v souladu s dřívější interpretací rádiových dat a říkají, že bublina žhavého plynu vyzařuje na více vlnových délkách.
Na druhou stranu mexičtí experti připouští, že stále zbývá doladit některé detaily. Černé díry jsou notoricky známé tím, že se obtížně zkoumají a Sgr A*, která leží v srdci Mléčné dráhy, není žádnou výjimkou.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert, arXiv