- Lidstvo odemyká největší tajemství Slunce.
- Vděčí za to sondě Parker Solar Probe.
Parker Solar Probe, sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), se znovu přiblížila ke Slunci a podařilo se jí sesbírat data, která vedla k vytvoření podrobné 2D mapy nejvzdálenější atmosféry naší životadárné hvězdy.
Nepřehlédněte: Redmi Note 15 a Redmi Note 15 5G oficiálně: Xiaomi má dva nové telefony pro šetřílky
Sonda Parker Solar Probe
Zhruba 7 000 kilogramů vážící sonda o velikosti malého auta, chráněná téměř dvanáct centimetrů tlustým karbonovým obalem, musí odolat většímu teplu a radiaci než kterákoli dřívější družice.
Parker Solar Probe pronikla do atmosféry Slunce už několikrát a vždy musela odolat teplotám přesahujícím 1 370 stupňů Celsia. Sluneční koróna je však mnohem žhavější – má teplotu kolem 555 000 stupňů Celsia –, ale je extrémně rozptýlená, což znamená, že objekty, které se jí rychle pohybují, nenarazí na příliš mnoho přehřátých částic. To umožňuje sondě na krátkou dobu proletět vnější hranicí korony.
Tato mez, za kterou jsou sluneční částice unášeny proudem slunečního větru o rychlosti 1,6 milionu km/h, je známá jako Alfvénova vlna. Tato neviditelná hranice je pro sluneční částice bodem, odkud není návratu, a její přesný tvar a povaha zůstávaly dosud do značné míry záhadou.
Družice čelí extrémním teplotám a silnému záření
Nové mapy, vytvořené na základě dat z přístroje Solar Wind Electrons Alphas and Protons, definují tvar Alfvénovy vlny podrobněji než kdykoli předtím. Data z posledních sedmi let dokazují, že Alfvénova vlna pravidelně mění svůj tvar a rozsah v závislosti na aktivitě Slunce. Poznámka: Slunce má přibližně jedenáctiletý cyklus aktivity, přičemž sluneční maximum – vrcholné období – přináší silné sluneční erupce.
Mapy odhalují, že Alfvénova vlna se stává „ostřejší“ a turbulentnější, jak se Slunce stává aktivnějším. To je důležité pro pochopení toho, kde přesně se nachází vnější okraj sluneční atmosféry a jaký vliv na něj má sluneční vítr. Mohlo by to ale také pomoci lidstvu vylepšovat technologie, které používáme. Jedná se například o systém GPS, elektrické sítě nebo satelity.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: NASA