WASP-39, NASA

Planeta jako z cukrové vaty. Bizarní vesmírné těleso může změnit naše chápání vesmíru

  • Nadýchaná exoplaneta ukrývá poselství
  • Vesmírné těleso je v nesouladu s dosavadními poznatky

Astronomové objevili exoplanetu, která má strukturu podobnou cukrové vatě. Je obří a přitom má hustotu asi 59 tisícin gramu na centimetr krychlový. Od Země se nachází ve vzdálenosti 211 světelných let, píše server IFLScience.


Nepřehlédněte: NASA „pohnula“ Voyagerem 1 a přepsala historii. Sondu opravila na vzdálenost 24 miliard kilometrů


Planeta WASP-193b má stejnou hustotu jako cukrová vata

Pozoruhodná exoplaneta WASP-107b byla objevena již v roce 2017, kdy se proslavila jako jedna z exoplanet s nejnižší hustotou, jaké kdy astronomové zaznamenali. Přestože je téměř stejně velká jako Jupiter, váží pouhých 12 % hmotnosti tohoto plynného obra.

Podle vědců je tak „nadýchaná“, že její hustotu lze přirovnat k „maršmelounu“ ohřátému v mikrovlnné troubě. Z dřívějších výzkumů astronomové vyvodili, že má malé skalnaté jádro obklopené bohatou zásobárnou vodíku a helia.

Takový scénář však nedokázal plně vysvětlit, proč je taková, jaká je. Na základě dat z Webbova teleskopu (JWST) se nyní dvěma nezávislým týmům vědců podařilo tuto záhadu vyřešit. Stručně řečeno, zjistili, že metan v atmosféře exoplanety je na tisícině toho, co očekávali.

Protože metan je při vysokých teplotách nestabilní, je podle výzkumníků jeho nízké množství důkazem, že plyn z hlubin planety se „intenzivně mísí s chladnějšími vrstvami ve vyšších polohách“.

„To, že jsme ho detekovali tak málo, ačkoli jsme objevili jiné molekuly obsahující uhlík, napovídá, že nitro planety musí být podstatně teplejší, než jsme si mysleli,“ říká David Sing z Johns Hopkins University (JHU) v Marylandu, který vypracoval jednu ze studií.

WASP-107b, NASA
Zdroj: NASA

Ještě nadýchanější, než se zdálo

Dodatečné teplo je zřejmě důsledkem toho, že WASP-107b obíhá kolem své hvězdy každých 5,7 dne po dráze, která není dokonale kulatá. Podle vědců gravitační působení obou těles roztahuje a smršťuje profil exoplanety a tím ji zahřívá. Na Zemi způsobuje podobná síla Měsíce příliv a odliv.

„Horké jádro planety v kombinaci se slapovým ohřevem od oranžového trpaslíka rovněž mění chemické složení plynů v nitru planety,“ vysvětluje Zafar Rustamkulov, spoluautor druhé studie. „Myslíme si, že toto teplo způsobuje změnu chemického složení plynů, konkrétně ničí metan a vytváří zvýšené množství oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého.“

Díky mimořádně nadýchanému charakteru mohou astronomové nahlédnout hluboko do atmosféry WASP-107b. Loňská pozorování pomocí JWST například ukázala, že na planetě prší písek.

Přesto WASP-193b zůstává velkou kosmickou záhadou, jejíž vyřešení bude vyžadovat další pozorování, zejména měření jejích atmosférických vlastností pomocí Webbova teleskopu a dalších výkonných observatoří.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, IFLScience

Total
0
Shares
Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..