- Startují nové vesmírné závody
- Tentokrát mezi USA a ambiciózní Čínou
Mezi Spojenými státy a Čínou se rozhořívají nové vesmírné závody. Bodem sváru mezi velmocemi jsou Lagrangeovy body, odkud pozoruje vesmír fenomenální teleskop Jamese Webba, upozorňuje server Science Alert.
Nepřehlédněte: Nekupujte nový telefon, prodlužte výdrž toho starého. Jak na to poradil bývalý zaměstnanec Applu
Vesmírné závody 2.0: USA vs Čína
Tyto body, pojmenované po astronomovi Josephu-Louisi Lagrangeovi, jsou místa v meziplanetárním prostoru, kde gravitační přitažlivost dvou nebeských těles (například Země a Slunce) vyrovnává dostředivou sílu potřebnou k tomu, aby menší objekt mohl stabilně obíhat mezi nimi.
V soustavě Slunce-Země existuje pět různých Lagrangeových bodů, označených L1 až L5, které jsou výsledkem tohoto vzájemného působení gravitace. Body L4 a L5 se nachází na pevných pozicích 60 stupňů před a za Zemí na oběžné dráze kolem Slunce. Zajímavější však jsou body L1 a L2.
V libračním centru L2 je umístěna astrometrická sonda Gaia (vypuštěna 2013), mezi lety 2009 až 2013 odtud pracovaly kosmický dalekohled Planck a Herschelova vesmírná observatoř. V tomto bodě je rovněž umístěn supermoderní vesmírný dalekohled Jamese Webba.
Kosmické sondy mohou v zónách L1 a L2 zůstat po dlouhou dobu, aniž by potřebovaly mnoho energie k fixaci své polohy. Oba body poskytují nemezený výhled do vesmíru i na naši planetu. Ten, kdo obě pozice ovládá, má značnou výhodu, pokud jde o výzkum vesmíru, komunikaci a špionáž. Proto není divu, že o tyto pozice je enormní zájem.
Čína například vyslala na L2 družici Queqiao, aby komunikovala s lunární sondou Chang’e 4, která jako první přistála na odvrácené straně Měsíce. Spojené státy zase plánují využít tento bod pro svou lunární misi Gateway (první plánovaná vesmírná stanice, která by neobíhala kolem Země), s níž se počítá na konci desetiletí.
„Bod L2 je důležitý zejména kvůli výhledu na odvrácenou stranu Měsíce,“ říká inženýrka vesmírných systémů Laura Duffyová serveru Ars Technica. „Tu ze Země nevidíme a Čína tam míří.“
O Lagrangeovy body se zajímá i Evropa
Soupeření mezi USA a asijskou velmocí bylo předmětem nedávné zprávy výboru Sněmovny reprezentantů, ve které se politici snažili „upravit“ vzájemné vztahy prostřednictvím téměř 150 doporučení.
Zpráva je výsledkem vyšetřování, které probíhalo rok a zabývalo se soupeřením mezi oběma zeměmi od vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001.
Oblasti, jichž se doporučení týkají, jsou rozsáhlé, ale jeden návrh týkající se vesmíru vyčnívá. Píše se v něm, že Kongres by měl „financovat programy NASA a ministerstva obrany, které mají zásadní význam pro potírání zlovolných ambicí ČKS (Komunistické strany Číny) ve vesmíru, včetně zajištění toho, aby Spojené státy byly první zemí, která trvale umístí prostředky ve všech Lagrangeových bodech“. „Čína dobře chápe potřebu vesmírných operací a rozvíjí impozantní vesmírné kapacity, aby mohla vyzvat USA k soupeření ,“ uvádí se ve zprávě.
Obě země rovněž vyvíjí technologie pro průzkum hlubokého vesmíru, přičemž Lagrangeovy body systému Země-Měsíc jsou ideálním odrazovým můstkem pro budoucí mise na Mars. O zóny L1 a L2 se však zajímá i Evropská kosmická agentura, která připravuje vlastních mise do těchto strategických míst.
Nové vesmírné závody jsou možná stejně znepokojivé jako fascinující a bude přinejmenším zajímavé sledovat, kdo bude nakonec tahat za delší konec provazu, uzavírá zpráva serveru Science Alert.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert