- Ultramasivní černá díra nemá obdoby
- Vědci tvrdí, že se vymyká prostoru i času
Ve vzdálenosti 2,7 miliardy světelných let od nás, v kupě galaxií známé jako Abell 1201, číhá ultramasivní černá díra, jejíž hmotnost je až 32,7 miliardkrát větší než hmotnost našeho Slunce. Jedná se o jednu z největších černých děr, které kdy astronomové objevili, a přibližuje se tomu, jak velké mohou být.
Nepřehlédněte: Mohou mít okna stejné izolační vlastnosti jako stěny? Díky tomuto převratnému vynálezu ano!
Černá díra, která se vymyká všem normám
Náš vesmír je plný černých děr, včetně supermasivních černých děr, které se nacházejí v centrech galaxií. Mnohé z nich jsou neaktivní, zatímco jiné se potulují vesmírem, jak se jim zlíbí. A pak máme ultramasivní černé díry.
Tyto černé díry jsou mnohem větší než supermasivní černé díry, které se nacházejí v centrech galaxií. A protože jsou tak masivní – a obsahují tolik hmoty – mělo by být teoreticky snazší je najít. Ale není tomu tak. I v tomto případě vše závisí na tom, zda je černá díra aktivní.
Na tak ohromnou vzdálenost, kde se nově objevené ultramasivní monstrum nachází, žádný teleskop nevidí. Pokud se ale mezi pozorovaný předmět a pozorovatele postaví těleso s ohromnou gravitační silou, světlo se ohne tak, že samotný vesmír začne fungovat jako obří lupa. Jde o časoprostorový trik, který ve 30. letech minulého století předpověděl Albert Einstein.
Jako 30 miliard Sluncí
Skupina astronomů si poprvé všimla ohybu světla kolem ultramasivní černé díry v centru Abell 1201 v roce 2003. Avšak teprve až o 14 let později, kdy objevili druhou šmouhu, se tímto objektem začali zabývat podrobněji.
Nedávno provedli simulace a zjistili, že aby se světlo kolem černé díry takto ohnulo, musí mít hmotnost jako 30 miliard Sluncí, takže je dostatečně velká na to, aby se dala klasifikovat jako ultramasivní černá díra.
„Kosmické monstrum existuje na horní hranici toho, jak velké podle nás černé díry teoreticky mohou být,“ uvedli astronomové v prohlášení. Může se však jednat pouze o prvního z mnoha kosmických behemotů, na které vědecký tým v budoucnu narazí.
Zdroj náhledové fotografie: AdisResic / Pixabay, zdroj: Monthly Notices