- Zachytili jsme záhadný signál z kosmu.
- Zpochybňuje dosavadní teorie o vesmíru, přiznávají vědci.
Vědci jsou zmateni záhadným rádiovým signálem přicházejícím z hlubokého vesmíru. Podle studie zveřejněné časopisem Nature Astronomy se opakuje zhruba každou hodinu a je vysílán ze vzdálenosti asi 4,85 kiloparseků.
Nepřehlédněte: Mars a další světy máme na dosah ruky. Warpový pohon nás k nim dostane za pár minut, říkají vědci
Záhadný signál z kosmu
Rádiový signál přicházející z vesmíru zaujal vědce, kteří zatím pouze opakují, že nedokážou zcela vysvětlit, o co jde. Podle astrofyziků Manishy Calebové a Emila Lenca se jedná o jev, který se nepodobá ničemu, s čím se dosud setkali.
Záhadný pulz má periodu 53,8 minuty, jedná se tak o nejdelší signál z vesmíru, jaký byl kdy zaznamenán. K Zemi ho vysílá neznámý objekt ze vzdálenosti přibližně 4,85 kiloparseků, což je vzdálenost 30 856 759 503 082 kilometrů od Země.
Záhadný signál se prezentuje sériemi různých pulzů po dobu téměř jedné hodiny. V reálném čase se pohybují od 370 milisekund do 50 sekund. Některé jsou dlouhé a intenzivní, zatímco jiné rychlé a slabé. Jedná se snad o mimozemšťany? Rozhodně ne. Calebová s Lencem se domnívají, že „volání“ má na svědomí výjimečná neutronová hvězda. Zároveň však poznamenávají, že nemohou vyloučit ani jiné možnosti.
„Podobné chování bylo pozorováno u neutronových hvězd, ale naše současné znalosti naznačují, že signál by neměl mít tak dlouhou periodu,“ vysvětlují astrofyzici. Signál byl detekován pomocí teleskopu ASKAP, předchůdce dnes využívanější soustavy Square Kilometer Array.
Tak málo toho o vesmíru ještě víme
Pokud se nejedná o neutronovou hvězdu, druhým nejpravděpodobnějším zdrojem signálu by mohl být bílý trpaslík se silným gravitačním polem. nebo zbytky vyhořelé hvězdy velikosti Země, které došlo palivo.
Mohlo by se také jednat o zvláštně se chovající systém, v němž kolem jiné hvězdy obíhá buď neutronová hvězda nebo bílý trpaslík. I proto vědci přiznávají, že je třeba dalších pozorování, ať už přinesou jakékoli výsledky.
„Mohlo by nás to dokonce přimět k přehodnocení našich desítky let starých poznatků o neutronových hvězdách nebo bílých trpaslících; jak vyzařují rádiové pulzy a jaká je jejich populace v Mléčné dráze,“ uzavírá Calebová.
Zdroj náhledové fotografie: Chalmers University of Technology, zdroj: IFLScience, Nature Astronomy.