E3, kometa

Neandrtálská kometa možná pochází ze záhadného mraku na okraji Sluneční soustavy. Nad Českem ji uvidíme zítra

  • Výjimečná kometa se vrací k Zemi
  • Astronomové se domnívají, že k nám přilétá ze záhadného objektu

Neandrtálská kometa už je vidět i v České republice. Ale jen daleko od měst a pod tmavou oblohou. Lidé ji mohou pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry, ale nejjasněji vesmírný objekt, který naposledy sledovali neandrtálci, bude zářit až během středy a čtvrtka.


Nepřehlédněte: Bydlení ve vesmíru? Lidé by mohli žít v megaměstech na asteroidech, tvrdí američtí vědci


Naposledy tu byla v éře neandrtálců

Kometa je v současné době od Země vzdálena více než 43 milionů kilometrů. Před několika dny prošla perihéliem – nejbližším bodem ke Slunci – a ve středu dosáhne minimální vzdálenosti od naší planety, než zcela opustí Sluneční soustavu.

Komety jsou složené ze zmrzlých plynů, prachu a hornin, které obíhají kolem Slunce. Tato tělesa, označována někdy jako kosmické sněhové koule, jsou při přibližování k naší hvězdě zasypávána stále větším množstvím záření a uvolňují plyny a úlomky. Tento proces vytváří kolem komety zářící atmosféru, známou jako koma – která je v případě C/2022 E3 (ZTF) zelená – a také dva obrovské ohony plynu a prachu.

Astronomické modelování naznačuje, že kometa se nachází na hyperbolické dráze – v podstatě na otevřené dráze – což znamená, že už se nikdy nemusí vrátit do vnitřní Sluneční soustavy. „Tvar vypadá jako velmi otevřená křivka a stejně jako u všech objektů se pohybuje mnohem rychleji, když je blíže ke Slunci, a mnohem pomaleji, když se od něj zase vzdaluje,“ říká serveru Newsweek Robert Massey, zástupce výkonného ředitele britské Královské astronomické společnosti.

Vzhledem k tomu, že C/2022 E3 (ZTF) je dlouhoperiodická kometa, tedy definovaná jako kometa s oběžnou dobou delší než 200 let, astronomové se domnívají, že pravděpodobně pochází z Oortova oblaku, rozsáhlého sférického obalu ledových těles, o němž se předpokládá, že obklopuje Sluneční soustavu.

Přilétá k nám z velké dálky

Abychom si dokázali představit, jak je tato oblast daleko, je užitečné uvažovat spíše v astronomických jednotkách než v mílích nebo kilometrech. Jedna astronomická jednotka (AU) zhruba odpovídá průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem – tedy téměř 150 milionům kilometrů. NASA předpokládá, že vnitřní okraj Oortova oblaku začíná ve vzdálenosti 2 000 až 5 000 AU od Slunce, zatímco vnější okraj může sahat až do vzdálenosti 10 000 AU nebo dokonce 100 000 AU od naší hvězdy.

Oortův oblak je tedy tak daleko, že i sondě Voyager 1 – nejvzdálenějšímu objektu od Země vytvořenému člověkem – bude trvat asi 300 let, než dosáhne jeho vnitřní hranice a možná dalších 30 000 let, než se dostane na druhou stranu.

Vědci předpokládají, že tato oblast je zdrojem většiny dlouhoperiodických komet, které prolétají kolem Slunce. Odhaduje se, že obsahuje miliardy nebo možná i biliony ledových objektů – některé o velikosti hor nebo i větší. Domnívají se, že oblak je pozůstatkem materiálu, který zbyl po vzniku Sluneční soustavy před přibližně 4,6 miliardami let.

Na obloze nad Českem se objeví kometa

Během středy a čtvrtka by kometa mohla být okem viditelná i nad územím České republiky. Pozorovatelé ji uvidí v blízkosti jasné hvězdy Polárky, jinak také nazývané Severka. Mimo město by měla být viditelná očima jako slabší, trošku rozmazaná hvězdička. Jestliže chcete mít stoprocentní jistotu, vezměte Triedr či malý dalekohled, ať o jedinečný zážitek nepřijdete.

Zdroj náhledové fotografie: Buddy_Nath / Pixabay, zdroj: Newsweek

Total
0
Shares