- Perseverance americké NASA hledá na Marsu život.
- Během své mise již učinil několik klíčových objevů.
Rover Perseverance objevil pod povrchem Marsu rozsáhlý starodávný deltový systém. Nová radarová měření naznačují, že voda po rudé planetě tekla mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Nový zároveň objev zvyšuje pravděpodobnost, že mohla být v minulosti vhodná pro vznik života.
Nepřehlédněte: Apple redefinuje segment notebooků. MacBook Ultra bude výkonné monstrum s dotykovým displejem
Existoval na Marsu život?
V kráteru na planetě obývané pouze roboty zkoumá rover Perseverance americké NASA vyprahlou krajinu, která byla před miliardami let rozsáhlým říčním systémem. Nově objevená delta v kráteru Jezero však zřejmě není jedinou stopou po velkém množství vody, které kdysi po povrchu Marsu teklo.
Když přístroj RIMFAX prozkoumal podloží tohoto kráteru hlouběji než kdykoli předtím, objevil rozsáhlý deltový systém napájený tekoucí vodou. To znamená, že voda tekla po povrchu Marsu mnohem déle, než naznačuje samotný povrch. „RIMFAX odhaluje rozsáhlejší říční systém, než jaký byl pozorován z oběžné dráhy. To naznačuje delší období říční sedimentace, vodních procesů a potenciálně obyvatelné podmínky,“ uvedla Emily Cardarelliová z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
„RIMFAX objevil starší podzemní deltové prostředí pod dnešní deltou, čímž posunul období potenciální obyvatelnosti kráteru Jezero ještě dále do minulosti.“ Po mnoha letech intenzivního výzkumu je dnes stále jasnější, že Mars nebyl vždy suchou, rezavě červenou prachovou planetou, jakou je dnes.
Voda na povrchu rudé planety
Mnoho důkazů naznačuje, že po jeho povrchu kdysi teklo velké množství vody. To však vyvolává další otázky. Jednou z těch nejdůležitějších pro obyvatelnost je skutečnost, jak dlouho se kapalná voda na povrchu Marsu udržela. Delší období poskytuje více času na vznik mikroorganismů, které vědci považují za nejpravděpodobnější formu života, jaká na Marsu mohla existovat.
Věk delty v kráteru Jezero, kterou zkoumá Perseverance, se odhaduje na přibližně 3,7 miliardy let, tedy na období od pozdního noachianu po raný hesperian. Právě v té době byla na Marsu povrchová voda, která vytváří podmínky pro silnější erozi a ukládání sedimentů. Vznik a vývoj některých minerálních usazenin v kráteru Jezero vědce dlouhodobě mate, zejména pokud jde o jednotku bohatou na karbonáty a olivín, která je známá jako Margin.
Aby vědci zjistili, jak tato vrstva vznikla, použili k hlubokému prozkoumání podloží přístroj RIMFAX. Mezi zářím 2023 a únorem 2024 rover opakovaně prováděl měření pomocí podzemního radaru a sbíral data podél trasy dlouhé přibližně 6,1 kilometru. Měření pronikla do hloubky více než 35 metrů.
Rover Perseverance se vyznamenal
Když vědci začali dávat dohromady data, z temnoty se postupně vynořila skrytá deltová krajina. „V okamžiku, kdy jsme uviděli radarový záznam ze Solu 909, uvědomili jsme si, že tato vrstva je průsvitnější než ty, které jsme viděli předtím. Jak jsme pokračovali přes jednotku Margin, viděli jsme stále hlouběji do podloží až do hloubky přibližně 35 metrů,“ uvedla Cardarelliová.
„Radarový záznam ze Sol 1052 byl obzvláště vzrušující, protože jsme v hloubce viděli složité struktury, které jsme předtím nepozorovali.“ Radarová data odhalila množství vrstev hornin sahajících hluboko pod zem, uspořádaných do šikmých vzorů, které jsou na Zemi typické pro sedimenty usazující se ve vodě, když řeka ústí do široké pánve.
Vědci také identifikovali lalokovité a kanálovité struktury odpovídající tvarování tekoucí vodou, stejně jako erozní rýhy a zpětné usazeniny. „Jedná se o běžné prvky říčních systémů, i když jejich zachování není vždy zaručeno, protože říční systémy jsou dynamické,“ vysvětlila Cardarelliová. Ačkoli radar dokáže prozkoumat v jednom místě pouze několik desítek metrů do hloubky, kombinace měření podél celé trasy roveru umožňuje vědcům rekonstruovat mnohem silnější sedimentární vrstvy.
Zdroj náhledové fotografie: AlanFrijns / Pixabay, zdroj: Science Alert