- Podivný objekt se dál blíží k Zemi,
- Z Marsu ho vyfotilo vozítko Perseverance.
Když v roce 2017 prosmýkl kolem Slunce záhadný objekt jménem ʻOumuamua, svět na chvíli zadržel dech. O dva roky později následovala kometa Borisov a před několika týdny k nám dorazil další interstelární návštěvník — 3I/ATLAS, jenž nedávno proletěl kolem rudé planety.
Nepřehlédněte: Telefony s Androidem napadá nebezpečný virus. Běžně vypadající aplikace ukradne peníze z účtu
Možná kometa. Možná mimozemský posel
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS proletěla kolem Marsu 3. října, přičemž její pohyb zaznamenalo výzkumné vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Ačkoliv většina astronomů již dříve uvedla, že se jedná o kometu, astrofyzik Avi Loeb z Harvardovy univerzity je stále přesvědčený, že jde o vyspělý technický artefakt, respektive mimozemskou sondu. Válcovitý tvar je podle něj pouze zkreslením pozemských přístrojů.
3I/ATLAS ztrácí ohromné množství vody
Astronomové kometu nadále pozorují, byť se aktuálně nachází za Sluncem, takže ze Země to není možné. Ještě než se schovala za nám dobře známou kouli žhavého plazmatu, vědci na základě dat z observatoře Neil Gehrels Swift Observatory zjistili, že uvolňuje kyanovodík (prebiotickou molekulu, která se vyskytuje v mnoha plynových mracích – pozn. redakce) a také asi 40 litrů vody za sekundu. To znamená, že každých 18 hodin ztratí množství vody odpovídající olympijskému bazénu.
„Když detekujeme vodu – nebo dokonce její slabý ultrafialový odraz – u mezihvězdné komety, je to jako bychom četli zprávu z jiného planetárního systému,“ uvedl ve svém prohlášení astrofyzik Dennis Bodewits z Auburn University. „Říká nám to, že základní složky pro chemické procesy života nejsou jedinečné pouze pro naši planetu.“
NASA se snaží vystopovat původ objektu
Detekce emisní vody posiluje domněnku, že 3I/ATLAS je o několik miliard let starší než naše sluneční soustava a vznikla v tlustém disku, zatímco kometa 2I/Borisov a první mezihvězdný objekt 1I/’Oumuamua mají původ v tenkém disku.
Podle serveru EarthSky byl průlet 3I/ATLAS kolem Marsu v nejbližší možné vzdálenosti, na jakou se těleso mohlo k planetě přiblížit. Konkrétně bylo 29 milionů kilometrů daleko.
K Zemi se podle astronomů interstelární vlasatice přiblíží na vzdálenost 270 milionů kilometrů. Nejlépe viditelná bude od 30. října do 25. listopadu.
Zdroj náhledové fotografie: NSF NOIRLab, zdroj: IFLScience