Šedivé vlasy

Lék na šedivění vlasů se možná brzy stane realitou. Lidstvu pomůže výzkum myší srsti

  • Šedivění vlasů trápí mnohé muže i ženy
  • Výzkum myší srsti dal lidem naději

Dočkáme se brzy léku, který zastaví šedivění vlasů? Pravděpodobně to bude trvat ještě několik let, než se v tomto směru dočkáme nějakého posunu. Vědci se však domnívají, že zjistili, co šedivění způsobuje, což je zásadní krok k nalezení způsobu, jak ho zastavit nebo zvrátit.


Nepřehlédněte: Nový objev na Měsíci. Ve skleněných kuličkách na povrchu jsou miliardy tun vody


Lze zastavit šedivění vlasů?

Nová studie výzkumníků z Grossmanovy lékařské školy Newyorské univerzity publikovaná v časopise Nature naznačuje, že vlasy šediví v důsledku poruch melanocytových kmenových buněk, které zodpovídají za tvorbu a udržování pigmentu vlasů. Pokud k poškození dojde, vlasy si nemohou udržet svou barvu a začnou šedivět.

„Studie se výrazně zaměřila na melanocytární kmenové buňky (McSC), které by mohly být zásadní pro nalezení léku na šedivění vlasů. Tyto konkrétní kmenové buňky se mohou pohybovat mezi růstovými oddíly ve vlasových folikulech. Podle vědců však s přibývajícím věkem přestávají cestovat, zůstávají v zásobovací části a přestávají produkovat pigment, což způsobuje vznik šedin,“ píše server Nature.

Vědci dva roky zkoumali chování jednotlivých buněk v myší srsti. K jejich úžasu putovaly tam a zpět ve vlasovém váčku, přecházely do svého zralého, pigment produkujícího stavu, a pak jej zase opouštěly.

Šedivé vlasy
Zdroj: Bing Image Creator (generováno AI)

Je zapotřebí dalšího výzkumu

Výzkum ale také ukázal, že kmenové buňky postupem času nezvládaly svoji podvojnou existenci udržovat. Padání vlasů a jejich dorůstání váčky vyčerpává, kmenové buňky nakonec přestaly ve folikulu cestovat, zůstávaly v zásobovací části a přestávaly produkovat pigment. 

Nalezení způsobu, jak tyto buňky udržet v pohybu, by mohlo vědce nasměrovat k vytvoření léku, který by šedivění vlasů zastavil nebo zcela zvrátil. Vědci samozřejmě ještě musí prokázat, že McSC u lidí fungují stejně. I když myši i lidé mají tyto buňky společné, v našem těle mohou fungovat jinak než v těle křehkého zvířátka.

Zdroj náhledové fotografie: stux / Pixabay, zdroj: sci-tech, nature

Total
0
Shares