Kosmická loď Chrysalis během 400 let dopraví 2400 lidí na planetu Proxima Centauri b

• Byla vyprojektována vesmírná loď dlouhá 58 kilometrů pro 2 400 lidí .
• V budoucnu Chrysalis zamíří k planetě podobné Zemi u hvězdy Alfa Centauri.

Skupina výzkumníků přišla s návrhem vesmírného plavidla, které by zvládlo to, co dosud existovalo jen ve sci-fi – vyslat tisíce lidí na planetu Proxima Centauri b. Nejde přitom o pouhé plácnutí do vody: projekt Chrysalis vyhrál odbornou soutěž Project Hyperion, který zohledňuje technologie, které jsou reálné nebo „na dosah“.

Nepřehlédněte: Do Země narazila částice s extrémní energií. Přiletěla ze vzdáleného kouta vesmíru

Chrysalis je válec dlouhý 58 kilometrů

Posádka hvězdné lodi USS Enterprise se v každé epizodě seriálu Star Trek vydává vstříc novému dobrodružství s lehkostí, s jakou se startuje auto, a přitom se pohybuje několikanásobnou rychlostí světla. Problémem tohoto konceptu však je, že je založen na Warpové pohonu, který lidstvo k dispozici nemá a v dohledné době mít určitě nebude.

Vzhledem k omezením, která nám klade do cesty fyzika, si vědci proti již několik let pohrávají s teorií generačních plavidel. Myšlenka je poměrně jednoduchá: zkonstruovat loď, která bude schopna udržet malou lidskou společnost po tolik generací, kolik bude třeba k dosažení zamýšleného cíle.

Z praktického hlediska by taková mise samozřejmě byla poměrně složitá, nikoliv však nereálná. Myslí si to alespoň tým, který navrhl kosmické plavidlo Chrysalis. To by mělo během více než čtyř století dopravit tisíce lidí na Proxima Centauri b – cílovou planetu, která je vzdálená 4,2 světelných let od Země.

Lidé budou žít ve vesmíru

Chrysalis je vrstvený rotující válec dlouhý více než 58 kilometrů s konstrukční hmotností asi 2,4 miliardy tun. Pomalá rotace vytváří uvnitř umělou gravitaci, aby posádka neztrácela svaly a kosti – takový „malý“ detail, který rozhoduje o tom, jestli bude mise úspěšná.

Výzkumníci zvolili válcovitý tvar lodě úmyslně, protože zohledňuje bezpečnost cestujících během zrychlení na rychlost až 0,01 % rychlosti světla. Samotná stavba plavidla má probíhat v Lagrangeově bodě 1 mezi Zemí a Měsícem. „Lagrangeovy body jsou pozice ve vesmíru, kde gravitační síly dvou těles, jako jsou Slunce a Země, vytvářejí oblasti se zvýšenou přitažlivostí a odpudivostí,“ vysvětluje NASA. „Tyto body mohou kosmické lodě využívat jako „parkovací místa“, aby zůstaly v pevné pozici s minimální spotřebou paliva.“

Tým odhaduje, že stavba plavidla by trvala 20 až 25 let a navrhuje, aby první generace obyvatel před startem strávily 80 let na odlehlé Antarktidě, aby si společnost vybraná z dobrovolníků, která odcestuje do hlubokého vesmíru, zvykla na život v izolovaném prostředí.

Věda s nádechem fantazie

Život cestujících na palubě je navržen do posledního detailu, od škol a parků po nemocnice a dílny. Posádka by se udržovala kolem počtu 1 500 lidí, maximálně 2 400 osob, aby zdroje vydržely po celá staletí; plodnost by byla přísně plánována.

„Osobní rozhodnutí stát se dobrovolníkem pro mezihvězdnou misi by mělo být pro její obyvatele nanejvýš důležité. Opuštění Země by mohlo mít v dlouhodobém horizontu dramatické psychologické důsledky. Při navrhování vesmírné lodi jsme proto zohlednili tyto otázky s jasným vědomím, že pro budoucí obyvatele Chrysalis bude klíčové pocítit, že jsou součástí epické a posvátné cesty lidstva,“ vysvětluje tým a klade si otázku, jaký to musí být pocit dorazit na novou exoplanetu v rámci mise, kterou zahájily předchozí generace.

„Možná budou příští generace tak zvyklé na život ve vesmíru, že jim přistání na nové planetě bude připadat irelevantní a místo toho budou mít pocit, že jsou jedinečnými bytostmi s vlastní vesmírnou lodí jako domovem,“ dodávají. „Budou to bytosti vesmíru – nový evoluční druh, vytvořený symbiózou lidí, pokročilých technologií, umělé inteligence a kyberprostoru v omezené biosféře.“

I když je Chrysalis pouhým návrhem a ne něco, co lidstvo plánuje v dohledné době realizovat – ještě jsme se nedostali ani na Mars – je dobré vědět, že pokud někdy budeme muset opustit naši sluneční soustavu, máme alespoň něco v šuplíku.

Zdroj náhledové fotografie:Project Hyperion, zdroj: IFLScience