KSTAR

Korejský jaderný fúzní reaktor KSTAR dokázal udržet teplotu 100 milionů stupňů po dobu 30 sekund

  • Umělé slunce vytvořené v Jižní Koreji se znovu překonalo
  • Teplotu o hodnotě 100 milionů stupňů Celsia vyzařovalo půl minuty

Korejští vědci zaznamenali významný úspěch, když se jim ve fúzním reaktoru Korea Superconducting Tokamak Advanced Research (KSTAR) podařilo udržet plazmu na teplotě přes 100 milionů stupňů Celsia po dobu 30 sekund, tedy dvakrát déle než v případě předchozího nejlepšího výsledku.


Nepřehlédněte: Vesmírný teleskop Jamese Webba svlékl do naha úchvatnou mlhovinu Orionu


Významný úspěch fúzního reaktoru KSTAR

Umělé slunce vytvořené v Jižní Koreji dosáhlo nového rekordu. Teplotu o hodnotě 100 milionů stupňů Celsia vyzařovalo déle než kdykoli předtím. Termonukleární fúze je mnohými odborníky považována za ideální zdroj energie. Vytváří zanedbatelné znečištění, méně radioaktivního odpadu než štěpení a je přitom také mnohem méně nebezpečná. Cílem projektu Korea Superconducting Tokamak Advanced Research (KSTAR) je dosáhnout provozní doby 50 sekund a do roku 2026 až 300 sekund, což by podle výzkumníků mělo být dostatečné pro dosažení 24hodinového provozu potřebného pro výrobu energie. Není ale zdaleka jisté, jestli se jim to podaří.

Před vědci stojí řada náročných úkolů

KSTAR byl po posledním testu odstaven kvůli modernizaci, přičemž uhlíkové komponenty na stěně reaktoru budou nahrazeny wolframem, což podle Yong-Su Na ze Soulské národní univerzity v Jižní Koreji zlepší reprodukovatelnost experimentů. Další z vědců, Lee Margetts z Manchesterské univerzity ve Velké Británii, řekl, že je třeba překonat technické překážky, než bude možné postavit funkční elektrárnu. A stejného názoru je i Brian Appelbe z Imperial College London, který uvedl, že komercializace celého řešení bude obtížná. „Co mě trochu znervózňuje nebo znejišťuje, jsou technické problémy spojené s vybudováním ekonomické elektrárny založené na tomto principu.“

Na experty čeká náročný úkol: odstranit technické problémy a vyvinout metody, jak odebírat teplo z reaktoru a využívat ho k výrobě elektrického proudu. „To není fyzika, ale inženýrství,“ dodal Margetts a pokračoval: „Když se nad tím zamyslíte z pohledu provozovatele plynové nebo uhelné elektrárny, tak kdybyste neměli nic, co by odvádělo teplo, tak lidé, kteří ji provozují, by řekli ‘musíme to vypnout, protože se to příliš zahřívá a roztaví se to’, a to je přesně situace, které teď čelíme.“

Zdroj náhledové fotografie: Korea Institute of Fusion Energy, zdroj: New Scientist

Total
8
Shares
Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..