- V nitru Jupiterova měsíce Europa vzniká asi 1000 tun kyslíku každý den
- Tato rychlost produkce odpovídá zhruba 12 kilogramům kyslíku za sekundu
Asi 400 milionů kilometrů od nás v hlubokém vesmíru leží mimozemský svět Europa, který každých 24 hodin ve svém nitru vyprodukuje 1000 tun kyslíku. To je dost kyslíku na to, aby udržel při životě milion lidí, píše americká NASA.
Nepřehlédněte: Opraví NASA slavný Voyager 1? Vědci v „nesmyslných“ datech objevili důležitou zprávu
Život na Europě vyloučit nelze
Europa je zvláštně vypadající měsíc Jupitera s velkým počtem křižujících se linek, který neobsahuje skoro žádné krátery. Vědci se domnívají, že může být uvnitř aktivní, což je způsobené slapovým ohříváním, ale více než desetkrát slabším než kupříkladu u měsíce Io. Pod zmrzlou krustou Europy podle všeho existuje poměrně rozsáhlý podzemní oceán, tvořený hlavně slanou tekutou vodou.
„Myslíme si, že Europa je dnes nejslibnějším místem ve sluneční soustavě, kde hledat život mimo Zemi,“ řekl vědec NASA Curt Niebur.
Voda je sice jednou z klíčových složek života, jak ho známe, ale ne jedinou. Existuje nepřeberný seznam dalších chemických látek, které vědci hledají a jednou z nich je kyslík.
Sonda Juno, která v současné době prolétá kolem Jupiteru a jeho měsíců, pořídila nyní dosud nejpřesnější odhad produkce kyslíku na Europě. Bohužel se ukázalo, že je ho tam mnohem méně, než si vědci mysleli.
Na základě nejnovějších pozorování v nitru velkého Jupiterova měsíce vzniká 1000 tun kyslíku denně. Připomeňme, že jde o číslo 86krát nižší než zmiňovaly některé předchozí odhady. Přesto by toto množství udrželo každý den při životě milion lidí.
Using data that our #JunoMission collected during close flybys of Jupiter's intriguing moon Europa, scientists have a new estimate for the amount of oxygen being produced there – adding another insight into this potentially habitable world. https://t.co/CPymxtB5Ix pic.twitter.com/0hSnGpRecU
— NASA Solar System (@NASASolarSystem) March 4, 2024
Jak měsíc vyrábí kyslík?
Produkce kyslíku na Europě funguje zcela jinak než na Zemi. Zatímco Země získává kyslík fotosyntézou, u Europy je to výsledek činnosti její mateřské planety Jupiter.
Jupiter vyzařuje silné záření, které zasypává Europu vysokoenergetickými částicemi – jde doslova o déšť elektricky nabitých částic čili iontů. Tyto částice pak interagují se zmrzlým vodním ledem na povrchu měsíce a rozkládají se na molekuly vody na vodík a kyslík.
Pokud se pod povrch Europy dostává dostatek kyslíku, znamenalo by to, že oceán měsíce obsahuje jednu z kritických složek pro život, jak ho známe. Jestli množství vyprodukovaného kyslíku stačí pro udržování stabilní sféry života v podzemním oceánu Europy, tedy biosféry, v tuto chvíli jasné není.
Měsíc Europa je jednou z potenciálních lokalit, na kterých by se mohl nacházet mimozemský život. Dalšími možnými kandidáty pro výskyt mikrobiálního života jsou ve sluneční soustavě planeta Mars a Saturnův měsíc Enceladus.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Bussines Insider, NASA, NASA