- Binární hvězda V Sagittae už pěknou řádku let přitahuje pozornost astronomů.
- Až exploduje, budeme se moci pokochat objektem, který bude jasnější než Venuše.
Vesmír přináší stále nová a nová překvapení. Vědci jsou aktuálně zaujati rozpínavostí dvojhvězdy V Sagittae, která nebývalou rychlostí pohlcuje své dvojče. Bílý trpaslík s nebývalým apetitem může podle NASA způsobit explozi viditelnou lidským okem i ze Země.
Nepřehlédněte: POCO F8 je mrtvé. Xiaomi chystá zabijáka vlajkových lodí POCO X8 Pro Max
Explozi uvidíme i během dne
Hvězdný systém nazývaný V Sagittae se skládá z bílého trpaslíka – hustého jádra mrtvé hvězdy podobné Slunci – a hmotnějšího hvězdného společníka. Nenasytný bílý trpaslík pohlcuje hmotu svého partnera rychlostí, která vědce překvapila. „Hvězda hoří neobvykle jasně, protože tento superhustý bílý trpaslík v šílenství hltá své větší dvojče,“ uvádí studie.
Obě hvězdy jsou sevřeny v kosmickém tangu, když se navzájem obíhají každých 12,3 hodiny, a postupně se k sobě přitahují. Tento osudový tanec ale neskončí šťastně, protože nakonec způsobí masivní explozi, která bude vidět pouhým okem ze Země.
„Až se obě hvězdy konečně srazí a explodují, bude to exploze tak jasná, že bude ze Země viditelná i ve dne,“ říká Pablo Rodriguez-Gil z Astrofyzikálního institutu Kanárských ostrovů.
Hvězdy obklopuje prstenec plynu
Ve studii zveřejněné v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society mezinárodní výzkumný tým vedený Finskou univerzitou v Turku analyzoval světlo vyzařované hvězdou V Sagittae, aby lépe pochopil, o jaký typ hvězdy se přesně jedná. Tým v datech, které shromáždil dalekohled Very Large Telescope, však objevil obrovský prstenec plynu.
Ten podle odborníků vznikl v důsledku obrovského množství energie generované právě bílým trpaslíkem. „Bílý trpaslík nemůže spotřebovat veškerou hmotu přenášenou ze svého horkého hvězdného dvojčete, proto vytváří tento jasný kosmický prstenec,“ vysvětlil Pasi Hakala z univerzity ve finském Turku.
Co se týče zmiňované exploze, vědci se domnívají, že k jevu, kterému říkají nova, dojde někdy kolem roku 2067. Může to být samozřejmě i později, ale také i dříve, a to až o 16 let. Postupem času by se tento odhad měl zpřesňovat.
Zdroj náhledové fotografie: CSIRO, zdroj: Live Science