Mlhovina Temného vlka

Fotka v rozlišení 238 milionů pixelů: Ve vzdáleném vesmíru zobrazuje mýtické stvoření vlkodlaka – napůl člověka, napůl vlka

  • Vědci v dalekém kosmu pozorovali něco neskutečného.
  • Mlhovina vypadá jako vlkodlak z mýtů a pohádek.

Astronomové zveřejnili neuvěřitelný snímek temné mlhoviny, která vytváří iluzi vlčí siluety na barevném vesmírném pozadí. Kosmický objekt, kterému se příznačně přezdívá mlhovina Temného vlka, byl zaznamenán na fotografii o velikosti 283 milionů pixelů pomocí dalekohledu VLT Survey Telescope (VST).


Nepřehlédněte: Tisíce lidí budou mít elektřinu z vesmíru zdarma. První evropská země vypustí revoluční družici


Mlhovina Temného vlka

Mlhoviny, hvězdy a další vesmírné objekty vytvářejí v galaxii úžasné úkazy. Důkazem je nová fotografie, kterou zveřejnila Evropská jižní observatoř (ESO). Mlhovina Temného vlka se nachází v souhvězdí Štíra poblíž teoretického středu Mléčné dráhy, asi 5 300 světelných let od Země, a s trochou fantazie vypadá jako vlkodlak s natahujícíma se rukama.

Temné mlhoviny jsou chladná mračna kosmického prachu, která jsou tak hustá, že zastiňují světlo hvězd a dalších objektů za nimi. Prachová zrnka v nich pohlcují viditelné světlo a propouštějí pouze záření na delších vlnových délkách, například infračervené světlo.

Podle astronomů byla finální fotografie sestavena ze snímků pořízených v různých časech, přičemž každý z nich využívá filtr propouštějící jiné barevné spektrum, aby ve výsledku bylo detailně vidět, jak tmavý vlk vyniká na pozadí zářících oblaků tvořících hvězdy.

Mlhovina Temného vlka
Mlhovina Temného vlka | foto: ESO

Pamatujete na běžící kuře?

Stejně fascinující jako mlhovina Temného vlka je IC 2944 – objekt, kterému se přezdívá Běžící kuře, a to díky tvaru ptáka, který někteří pozorovatelé spatřují v jeho nejjasnějších partiích. Pozornost si zaslouží i planetární mlhovina NGC 6302, jež se nachází v souhvězdí Škorpiona, protože připomíná žhnoucího motýla.

Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, pak nalezneme ve vzdálenosti 2180 světelných let ,vánoční stromečekʻ. Tahle „vánoční pohádka“ je spojena se snímkem hvězdokupy H V.27 (nebo také NGC 2264), která se nachází v souhvězdí Jednorožce a poprvé ji objevil v roce 1784 britský astronom William Herschel.

Zdroj náhledové fotografie: ESO, zdroj: ESO

Total
0
Shares