-
Na čínské vesmírné stanici se dějí neuvěřitelné věci!
- Čína tam dovezla „umělá lidská embrya“.
Čína se stala první zemí, která vyslala do vesmíru „umělá lidská embrya“ s cílem lépe pochopit, jak mikrogravitace a kosmické záření ovlivňují lidskou reprodukci. Experiment může mít zásadní dopad na naši schopnost zřídit soběstačné kolonie na Měsíci a Marsu.
Nepřehlédněte: Cena za čipovou krizi: Samsung zdraží telefony o tisíce, připravte se na nejhorší
„Umělá lidská embrya“
Struktury podobné embryím, vytvořené z živých lidských kmenových buněk, dorazily na vesmírnou stanici Tiangong (česky Nebeský palác) 11. května v rámci zásobovací mise Tianzhou-10. Ta kromě nich vynesla ještě asi 7 tun dalšího nákladu – včetně potravin, paliva nebo skafandrů – čínským astronautům, kteří v současné době na stanici žijí.
Podle serveru The Space byla umělá embrya vytvořena ze souborů kmenových buněk, které se dokážou dělit a množit stejně jako normální embryo, nejsou však schopna se správně vyvinout v plod nebo dítě, což výzkumníkům umožňuje provádět svou výzkum s menšími etickými zábranami.
„Nejedná se o skutečné lidské embryo, nemá schopnost vyvinout se v jedince,“ uvedl v prohlášení Čínské akademie věd (CAS) Leqian Yu, výzkumník z Ústavu zoologie Čínské akademie věd (CAS), který experiment vede. „Může však sloužit jako model pro studium raného vývoje člověka.“
China testing whether humans can reproduce in space
China has launched artificial human embryo experiments aboard its Tiangong space station to study whether humans could safely reproduce during future long-term space missions. pic.twitter.com/35rDyii9Sl
— Cricket Hub (@Anurag9793) May 14, 2026
V experimentu byly použity dva typy umělých embryí, které představují různé fáze embryonálního vývoje mezi 14. a 21. dnem po oplodnění. Prvním z nich je model v období implantace, který napodobuje kritickou fázi, kdy se embryo uchytí na stěnu dělohy. Druhým je model v období gastrulace, který napodobuje okamžik v raném vývoji, kdy se jednovrstevná buněčná hmota přeskupuje do odlišných vrstev, z nichž se nakonec vytvoří různé tkáně a orgány. Embrya astronauti nechali pět dní vyvíjet, poté byla zmražena a později budou doručena zpět na Zemi k detailní analýze.
Zatímco se embrya vyvíjela ve vesmíru, vědci v Číně vypěstovali a zmrazili identická umělá embrya, která poslouží jako kontrolní skupina pro experiment. „Doufáme, že porovnáním vývoje vzorků z vesmíru a ze Země budeme schopni identifikovat faktory ovlivňující raný růst lidských embryí ve vesmírném prostředí a řešit rizika a výzvy, kterým mohou lidé čelit při dlouhodobém pobytu ve vesmíru,“ doplnil Yu.
Rozmnožování ve vesmíru
Schopnost rozmnožování ve vesmíru je klíčová, pokud má lidstvo navázat trvalou přítomnost na Měsíci, Marsu a dalších vzdálenějších světech. Než se tak ale stane, je třeba překonat několik zásadních problémů. Předchozí výzkumy naznačují, že vysoká úroveň radiace ve vesmíru by mohla vyvíjející se embrya poškodit, přičemž za významnou překážku v rozmnožování lidstva mimo Zemi je považována také mikrogravitace.
Zdroj náhledové fotografie: Grok (AI), zdroj: The Space