- Jsou jako duchové, každou sekundu jich člověkem prochází miliardy.
- Jejich detekce je ale nesmírně náročná. Čína proto spustila provoz obřího detektoru.
Čína spustila novou podzemní laboratoř JUNO. Nachází se v hloubce 700 metrů a má pomoci lépe poznat jednu z největších záhad částicové fyziky – vlastnosti extrémně malých částic, píše server Universe Today.
Nepřehlédněte: Objev, který rozhýbal vědecké kruhy: Planeta velikosti Země může mít atmosféru, naznačil Webbův teleskop
Vědci budou zkoumat neutrina
V jižní Číně se rozkládá rozsáhlá podzemní podzemní neutrinová observatoř JUNO, která chce jako první na světě vyřešit zásadní vědeckou záhadu – povahu částice neutrina. A současně má ukázat, že věda asijské velmoci už předehnala tu západní.
Samotnou laboratoř si lze představit jako obrovský detektor ve tvaru koule o průměru 35 metrů. Z ní vede tisícovka detekčních trubic, které slouží ke zjištění přítomnosti určitých látek nebo částic v prostředí, v tomto případě neutrin.
Čína chce odhalit tajemství fyziky
Neutrina jsou všude. Po fotonech jsou nejrozšířenějšími subatomárními částicemi ve vesmíru a vznikají v jaderném ohni hvězd, při obrovských explozích supernov, při kosmickém záření a radioaktivním rozpadu a v urychlovačích částic a jaderných reaktorech na Zemi.
Navzdory jejich všudypřítomnosti (Každou sekundu projde každým centimetrem čtverečním lidského těla asi 100 miliard neutrin – pozn. redakce) je neuvěřitelně obtížné je detekovat.
Gigantický detektor na dně oceánu
Experti vědí, že neutrina mají tři různé hmotnostní stavy, ale netuší, který z nich je nejtěžší a který nejlehčí. Vyřešení tohoto problému by jim mohlo pomoci lépe pochopit standardní model částicové fyziky, což by následně umožnilo dozvědět se více o minulosti a budoucnosti vesmíru. Vědci nicméně odhadují, že k rozlousknutí otázky hierarchie hmotnosti bude zapotřebí minimálně šesti let měření.
JUNO nebude jediným čínským detektorem neutrin. Asijská země staví v současné době ejvětší hlubinný detektor (Tropical Deep-Sea Neutrino Telescope) na světě, v čínštině nazývaný Hai ling, který bude ukotven u dna oceánu v západním Pacifiku.
Zdroj náhledové fotografie: DESY / Science Communication Lab, zdroj: Universe Today