- Detektivka v hlubokém vesmíru.
- Vědci zachytili neznámé světlo.
- Šlo o supernovu, nebo černou díru?
Astronomové narazili na vesmírný úkaz, pro který zatím nemají vysvětlení. Vesmírný dalekohled Jamese Webba zachytil v legendárním Hubbleově ultrahlubokém poli (HUDF) jasný světelný signál. Prapodivné je, že na stejném místě v předchozích letech nikdo nic neviděl a astronomové teď zvažují několik možných scénářů – od neznámé supernovy až po černou díru požírající hvězdu.
Nepřehlédněte: Staré čipy v nových telefonech? Výrobci zkouší zachránit produkci recyklací
Záhadný záblesk v prázdnotě
V jižním souhvězdí Pece se nachází nenápadná výseč oblohy. Hubbleův teleskop se na ni v minulosti díval přes 270 hodin a vytvořil slavný snímek Ultra Deep Field (HUDF), který odhalil téměř 10 000 vzdálených galaxií. Když odstartoval nový Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), namířil své citlivé infračervené přístroje do stejných míst.
Tým astrofyzika Masona Hubertyho z Minnesotské univerzity se rozhodl otestovat novou pátrací metodu. Místo zaměření na již známé objekty rozložili světlo z celé oblasti na spektra a hledali v nich specifické otisky – takzvané emisní čáry. Aby vyloučili chybu přístrojů, pozorování zopakovali s odstupem 88 dní.
Webbův teleskop zachytil signál z místa, kde nic nebylo
Metoda zafungovala skvěle a spolehlivě potvrdila několik vzdálených galaxií. Pátrající vědce ale šokoval sedmý zachycený signál: jediná, neobvykle jasná emisní čára na vlnové délce 1,6 mikrometru.
Protože se signál objevil v obou pozorováních, porucha citlivých přístrojů nepřichází v úvahu. Zůstává také záhadou, že na daných souřadnicích dříve Hubble ani JWST nic neevidovaly. Pokud by tam zdroj zářil během snímkování v říjnu 2022, teleskop by jej nepřehlédl. Objekt tedy musel v mezidobí náhle vzplanout.
Určit původ z jediného světelného otisku je kvůli rozpínání vesmíru nesmírně složité. Astronomové proto pracují se třemi hypotézami:
- Prvotní galaxie z raného vesmíru: Světlo by však jen stěží prošlo tehdejším hustým neutrálním vodíkem a záření by se navíc s největší pravděpodobností objevilo už na starších snímcích.
- Bližší galaxie nebo supernova: V obou případech by musela být přítomna i celá řada dalších doprovodných emisních čár, které však ve spektru zcela chybí.
- Černá díra trhající hvězdu: Tento drastický proces (tzv. slapové roztrhání) dokáže vyprodukovat silnou a izolovanou emisní čáru, pro jednoznačné potvrzení ale astronomové zatím nemají dostatek dat.
Vědci se shodují, že jde o mimořádný úkaz testující limity současné astrofyziky. K definitivnímu odhalení podstaty tohoto záhadného záblesku tak bude nutné provést další, ještě detailnější spektroskopická pozorování.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Astrophysical Journal