- Kosmický požírač planet?
- V Mléčné dráze objevili unikátní zelenou hvězdu.
Když se podíváme na noční oblohu, hvězdy nám připadají jako obyčejné světlé body. Ve skutečnosti však září rozmanitými barvami podle své teploty. Nejžhavější vesmírní novorozenci svítí modře, chladnější tělesa žlutě a nejstarší hvězdy oblékají červený kabát. Zelená barva se v tomto spektru zdála být nemožná – dokud astronomové nenarazili na unikátní výjimku.
Nepřehlédněte: Končí jednoduché vypínání spamu. Zprávy Google dostanou chytřejší cloudovou ochranu
Nemožný objem ve vesmíru
Vědci z Univerzity ve Warwicku zkoumali bílé trpaslíky, tedy žhavé pozůstatky po zaniklých hvězdách. Při výpočtech, jak by 151 těchto objektů vypadalo pro lidské oko, narazili v souhvězdí Draka na hvězdu WDJ1330+6435, která září zeleně.
Tento neobvyklý odstín způsobuje kosmický „kanibalismus“. Bílý trpaslík do sebe pohlcuje prach z okolních asteroidů a rozpadlých planet, který obsahuje železo, hořčík a sodík. Extrémně husté héliové plazma uvnitř hvězdy nutí sodík absorbovat červenou, žlutou i oranžovou složku světla. Vyzařované spektrum pak získává jasně zelenou barvu.
Astronomers say they've discovered the first star that would appear green to human eyes.
The presence of calcium, sodium, and lithium in the star's composition is the source of its unusual color, astrophysicist Mark Hollands says.
(https://t.co/dCI7jQaXpT) pic.twitter.com/7rglwwV9Z1
— Pop Base (@PopBase) October 17, 2026
Astronomové zaznamenali první zeleně zářící hvězdu
Kdyby toto těleso nahradilo naše Slunce, pro život na Zemi by to byla pohroma. Bílý trpaslík je stokrát menší a má slabší gravitaci. I kdybychom k němu Zemi přiblížili, rostliny ke fotosyntéze potřebují červené a fialové světlo, zatímco zelené odrážejí. Bez potřebných vlnových délek by pozemská příroda nepřežila.
Astrofyzici objevil celkem pět bílých trpaslíků s netypickým zbarvením. Hvězdy obohacené o vodík a hélium měly azurový nádech, zatímco objekty s vysokým obsahem uhlíku zářily fialově či lososově růžově. Protože bílé trpaslíky nelze sledovat přímo v plném detailu, vědci tyto barvy odvodili ze spektrometrických dat – jakéhosi světelného otisku prstu, který vzniká rozkladem záření na jednotlivé vlnové délky.
Zdroj náhledové fotografie: Gemini (AI), zdroj: warwick.ac.uk