- Takto jste Slunce ještě nikdy neviděli.
- Mrkněte na vírovité pohyby plasmy na povrchu naší mateřské hvězdy.
Vědci, kteří provozují teleskop Daniela K. Inouyeho, patřícího Národní vědecké nadaci (National Science Foundation’s Daniel), zveřejnili fantastické záběry povrchu Slunce ve vysokém rozlišení. Lidstvo nic podobného ještě nevidělo.
Nepřehlédněte: Google ukončí provoz jedné ze svých nejznámějších služeb. Týká se to i vašeho telefonu s Androidem
Unikátní záběry
Přestože je Slunce zdaleka nejbližší hvězdou a pouhým okem ho můžeme vidět každý den, astronomové toho o něm stále vědí jen málo. Zejména jeho schopnost ovlivňovat počasí na Zemi je velkou neznámou, a právě to mění teleskop s názvem Daniel K. Inouye Solar Telescope.
Odborníkům se díky němu vůbec poprvé podařilo zachytit v ostrých detailech drobné víry magnetizovaného plazmatu na povrchu Slunce, což umožnilo přímo nahlédnout na dlouho předpovídanou nestabilitu, která by mohla pomoci vysvětlit, jak Slunce ukládá a uvolňuje energii.
Pozorované vzory odpovídají přitom tomu, co fyzici očekávají od Kelvin-Helmholtzovy nestability, jevu způsobeného smykovou rychlostí, která se vyskytuje v mnoha kapalinách a plazmatech, ale dosud nebyla na viditelném povrchu Slunce zachycen v tak detailním měřítku. Výsledky nové studie podrobně popisuje článek v časopise Nature.
Dosud nejdetailnější pohled na povrch Slunce
Tým se zaměřil na magneticky aktivní oblast v blízkosti jedné sluneční skvrny, kde konvekční buňky, neboli granuly (horké bubliny plynného plazmatu ve sluneční fotosféře – pozn. redakce), neustále stoupají a klesají a kde se koncentrují magnetická pole. V časosběrných sekvencích vědci identifikovali mnoho těsně rozmístěných vírů na hranicích těchto magnetických oblastí.
Vzdálenost mezi víry – vlnová délka nestability – se pohybovala mezi 50 a 65 kilometry, a to jak v datech z teleskopu, tak v numerických modelech, což je velmi blízká shoda, která podporuje myšlenku, že tyto struktury jsou skutečné plazmové jevy, nikoli artefakty.
Vědci tyto drobné víry zkoumají, aby lépe pochopili hromadění energie ve sluneční atmosféře a mohli tak lépe předpovídat sluneční erupce a následné výrony koronální hmoty, jež mají vliv na vesmírné počasí a mohou narušit i pozemské technologie.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: IFLScience