- Webb je dalekohled budoucnosti.
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru.
V záhadě „malých červených teček“ došlo k novému zvratu. Astronomové tvrdí, že objevili nový typ, který podle nich představuje dosud neznámou – a neuvěřitelně extrémní – fázi vývoje supermasivních černých děr.
Nepřehlédněte: Další telefony Samsung Galaxy obdržely aktualizaci One UI 8.5
Webbův teleskop našel drobné červené tečky
Tento průlom, o kterém informují v nové studii publikované v časopise The Astrophysical Journal Letters, vychází z porovnání dat pořízených rentgenovou observatoří Chandra a vesmírným teleskopem Jamese Webba. Astronomové zjistili, že jedna malá červená tečka září v rentgenovém spektru, což je charakteristický znak černých děr.
„Astronomové se již několik let snaží přijít na to, co jsou ty malé červené tečky zač,“ uvedl v prohlášení NASA autor studie Raphael Hviding z Max-Planckova astronomického institutu v Německu. „Tento jediný rentgenový objekt může být tím, co nám umožní spojit všechny tečky.“
Souhrnně řečeno, nečekané pozorování malých červených teček teleskopem Jamese Webba zpochybňuje vše, co vědci o černých dírách zatím vědí. Už poněkolikáté se ukázalo, že když nahlédnou hluboko do vesmíru, tak občas zjistí, že i ty nejmenší tečky představují kosmická tajemství obrovských rozměrů.
Malé červené tečky představují skupinu zářících a neuvěřitelně hmotných objektů, které vznikly v raném věku vesmíru, ale ještě nedávno o nich nikdo nevěděl. Dokud nebyl v roce 2022 uveden do provozu vesmírný dalekohled Jamese Webba a nezačal nahlížet do dávného vesmíru s bezprecedentní ostrostí, nikdo ani netušil, že existují. Většina z teček se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliard světelných let.
Tečky od roku 2022 unikaly pokusům vědců o jednoduché vysvětlení. Jsou zjevně příliš hmotné na to, aby to byly hvězdy, ale také příliš kompaktní na to, aby představovaly galaxii o průměru pouhých několika set světelných let. Mnoho astronomů mělo podezření, že v jejich jádru musí být nějaká rychle rostoucí supermasivní černá díra, ale až dosud žádná ze stovek malých červených teček nevykazovala ani nejslabší stopu rentgenového záření. Byly také podivně matné; supermasivní černá díra, která se živí, se obvykle obklopuje vířícím prstencem žhavé hmoty, podobně jako voda kroužící kolem odtoku, který intenzivně září.
Objev tečky viditelné v rentgenovém záření však situaci mění. Výrazně posiluje teorii, že tyto malé červené tečky představují to, co někteří astronomové nazývají systémem, v němž je supermasivní černá díra uvězněna v oblaku plynu tak hustém, že připomíná vnější vrstvy hvězdného tělesa.
Nejvýkonnější teleskop na světě
Teleskop Jamese Webba byl do vesmíru vypuštěn 25. prosince 2021 a stal se tak pomyslným nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Oproti němu poskytuje záběry ve vyšším rozlišení a přináší vědcům lepší možnosti zkoumání.
Pojmenován je po Jamesi E. Webbovi, který byl důležitou postavou v programu Apollo amerického vesmírného úřadu NASA. Celý projekt vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury.
Zdroj náhledové fotografie: Kyraxys / Pixabay, zdroj: The Astrophysical Journal Letters