Teleskop Jamese Webba

Webbův teleskop našel nejstarší hvězdy ve vesmíru. Vznikly nečekaně brzy po velkém třesku

  • Dalekohled Jamese Webba našel nejstarší hvězdy.
  • Objev uchvátil vědce.

Webb stále pokračuje ve stírání hranic toho, co je v pozorování vesmíru možné a co ne. Astronomové v dosud nejnovějším prohlášení uvedli, že zřejmě nalezl dlouho hledanou první generaci hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku.


Nepřehlédněte: Muž, který navrhl nechtěný iPhone Air, v Applu skončil. Proč?


Teleskop Jamese Webba nepřestává překvapovat

Webbův teleskop, který byl vypuštěn v prosinci roku 2021 jako nástupce Hubblea, naznačuje, že hvězdy mohly vzniknout dříve, než se dosud předpokládalo. Možná už dokonce několik desítek milionů let po velkém třesku. Tyto první hvězdy, označované jako hvězdy populace III nebo POP III, se nacházejí v galaxii zvané LAP1-B. Dosavadní pozorování naznačují, že LAP1-B vidíme tak, jak vypadala pouhých 800 milionů let po velkém třesku.

 „Pokud jsou hvězdy v galaxii LAP1-B skutečně populace POP III, jedná se o první detekci těchto pravěkých hvězd,“ řekl v rozhovoru pro server The Space Eli Visbal z univerzity v americkém Ohiu. „K jejich objevu jsme potřebovali citlivost snímačů JWST a také stonásobné zvětšení díky gravitačnímu čočkování z galaxií mezi námi a LAP1-B.“

Webbův teleskop
Teleskop Jamese Webba | foto: NASA

Pozoruhodné počátky kosmu

Jev, přezdívaný gravitační čočkování, popsal už ve 30. letech Albert Einstein. Na tak ohromnou vzdálenost, kde se obvykle vzdálené galaxie a hvězdy nachází, žádný teleskop nevidí. Pokud se ale mezi pozorovaný předmět a pozorovatele postaví těleso s ohromnou gravitační silou, světlo se ohne tak, že samotný vesmír začne fungovat jako obří lupa.

„Gravitační čočka, která zvětšila LAP1-B, je masivní shluk galaxií, který leží mezi Zemí a LAP1-B ve vzdálenosti přibližně 4,3 miliardy světelných let a nazývá se MACS J0416.1-2403,“ vysvětlil Visbal.

Webbův teleskop spatřil galaxii LAP1-B tak, jak vypadala v době vesmíru zvané „epocha reionizace“, během níž se ultrafialové záření z prvních hvězd a galaxií pravděpodobně přeměňovalo neutrální plyn vodíku a helia na nabitý přehřátý plyn zvaný plazma. Tímto se uzavřela „kosmická temná doba“.

Čekaly na objevení

Vědci předpokládají, že hvězdy kategorie POP III vznikly před touto epochou, a to asi 200 milionů let po velkém třesku. Poté, co se vesmír dostatečně rozrostl a ochladil, aby elektrony a protony mohly vytvořit první atomy vodíku, nejlehčího prvku ve vesmíru.

Důkazy o překvapivě živých raných galaxiích a hvězd se objevily už na prvních snímcích Webbova dalekohledu. Ale jak se teleskop dívá do hlubin kosmu, přibývá jich.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space

Total
0
Shares