- Může změnit naše chápání vesmíru.
- Vědci našli výjimečnou planetku.
- Mění se Chiron na těleso podobné Saturnu?
Obvykle trvá miliony let, než se ve vesmíru stane něco pozoruhodného. Tentokrát však astronomové zaznamenali extrémně vzácný jev v přímém přenosu – na jednom z nejzáhadnějších těles sluneční soustavy se tvoří nové prstence.
Nepřehlédněte: Uživatelé WhatsAppu by měli zpozornět. Do aplikace dorazilo 6 zásadních novinek
Kolem Chironu se něco děje
Tým brazilských astronomů objevil známky toho, že malé ledové těleso Chiron, které obíhá mezi Saturnem a Uranem, vytváří zcela nový prstencový systém, a to téměř v reálném čase. Jedná se o mimořádně vzácnou událost, protože většina procesů ve vesmíru probíhá v řádu miliard let.
Ze studie zveřejněné v časopise The Astrophysical Journal Letters vyplývá, že se kolem Chironu, který je zástupcem planetek z takzvané skupiny kentaurů a má průměr přibližně 200 kilometrů, nacházejí prstence materiálu v různých fázích vývoje.
Podle odborníků může být Chiron klíčem k pochopení toho, jak se utvořily prstence kolem obřích planet, jako jsou Saturn a Uran. „Možná něco dodává těmto částicím energii, která jim umožňuje zůstat v prstencích, aniž by se spojily do větších těles,“ říká astrofyzik Keighley Rockcliffe z Goddardova centra kosmických letů NASA.
Struktura, která dříve neexistovala
Pozorování z brazilské observatoře Pico dos Dias v září 2023, kdy Chiron prošel před vzdálenou hvězdou, odhalila opakované poklesy jeho jasu. Když vědci porovnali tato data s archivními záznamy z let 2011, 2018 a 2022, zjistili, že tři husté prstence zůstaly stabilní po více než deset let. Nová měření však odhalila také další rozptýlený disk prachu a ledu, který se rozprostírá až 800 kilometrů od středu Chironu – strukturu, která dříve neexistovala.
Vědci říkají, že tento vnější oblak mohl vzniknout po srážce nebo po erupci těkavých látek v nitru Chironu, které vymrštily čerstvý materiál do vesmíru. Ovšem ještě záhadnější je objev další, velmi slabé struktury přibližně 1 400 kilometrů od tělesa – tedy za takzvanou Rocheovou hranicí, za kterou by se prstence měly shlukovat do měsíce.
Zapotřebí by bylo přímé pozorování
Aby astronomové mohli definitivně potvrdit, že se kolem Chironu tvoří systém prstenců, budou potřebovat další pozorování během jeho přechodů před hvězdami. Tyto události umožní určit, zda se prstence mění v hustotě, šířce nebo poloze – tedy zda skutečně sledujeme proces jejich vzniku v přímém přenosu. Ideálním řešením by samozřejmě byla vesmírná mise, která by mohla tento fascinující systém prozkoumat přímo, ale k tomu bohužel nikdy nedojde.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Astrophysical Journal Letters