- Fascinující objev obrací svět naruby.
- Druhou Zemi máme na našem zadním dvorku.
Vědci se věnují další planetě, která nápadně připomíná naši Zemi. Na jejím povrchu může existovat tekutá voda a dokonce i život. Je vzdálená necelých 20 světelných roků, máme ji tedy prakticky za humny.
Nepřehlédněte: USA přepisují historii. Dron, který vypadá jako UFO, pilotuje umělá inteligence
Nová Země na dohled?
Astronomové už našli více než 6 000 cizích světů – exoplanet, které obíhají jinou hvězdu než naše Slunce. Většinou to však jsou velmi hmotné planety, které obvykle obíhají velmi blízko svých hvězd. Doufají však, že už brzy objeví i „druhou Zemi“.
Velkou naději v tomto ohledu přináší nález exoplanety GJ 251c, což je s největší pravděpodobností „superzemě“, skalnatá planeta o něco větší a hmotnější než Země. Nejlepší na tom všem je, že je od nás vzdálená méně než 20 světelných let.
„GJ 251c je v současné době nejlepším kandidátem pro zobrazení terestrické planety v obyvatelné zóně na severní obloze,“ uvádí vědci ve studii, na kterou upozornil server IFLScience. „I když zatím nemůžeme potvrdit přítomnost atmosféry nebo života na GJ 251c, planeta představuje slibný cíl pro budoucí průzkum.“
GJ 251c může hostit primitivní život
Ačkoli je tato exoplaneta vzdálená z astronomického hlediska necelých 20 světelných let, stále je to příliš na to, abychom ji mohli některým z našich aparátů přímo pozorovat. Změnu mohou přinést teleskopy nové generace.
Obvykle podobné objevy vycházejí z měření poklesu jasnosti hvězdy, když před ní planeta přechází. GJ 251c však byla nalezena pomocí techniky radiální rychlosti, která detekuje způsob, jakým se červený trpaslík třídy M přibližuje a vzdaluje od nás na základě jeho modrého nebo červeného posunu, když gravitace jeho planet vyvolává jemné kolísání.
Zdroj náhledové fotografie: flflflflfl / Pixabay, zdroj: IFLScience
20 nebo 2000 světelných let je to samé. Naprosto nedostupné teď a velmi pravděpodobně i v budoucnu.
Objev nové Země? Nejlepší na tom všem je, že je od nás vzdálená méně než 20 světelných let… Takže lidstvo, které zatím nedokáže doletět ani na Mars, si na ni už brousí zuby? Dobrá sci-fi.
Co je to za slovo „možná“?
V soucastnosti bychom doleteli na Proximu za 63000 let. Rychlosti svetla, kterou nikdy nedokazeme letet za 4.3 let…na tuhle za 20 let…pokud dokazeme litat alespon polovicni rychlosi svetla, bude to 40let…
pocitam, ze pokud lidstvo nevyhyne do roku 3000, tak mozna budem litat desetinovou rychlostí…mam dál počítat??:-)
Tak zítra u hospody 🙂 Délka cesty současnými prostředkyPokud bychom k cestě použili naše nejrychlejší současné kosmické sondy – jako je například Voyager 1, který se pohybuje rychlostí okolo $17 \text{ km/s}$ – vypadala by cesta následovně:Rychlost Voyageru 1: $\approx 17 \text{ km/s}$Rychlost světla: $\approx 300 000 \text{ km/s}$Voyager 1 by cestoval pouhých 1/17 600 rychlosti světla.Cesta by trvala přibližně:$$20 \text{ let} \times 17 600 \approx \mathbf{352 000 \text{ let}}$$Počet „lidských životů“Pokud počítáme průměrnou délku lidského života (nebo generace) zhruba 80 let, tato cesta by trvala přibližně:$$\frac{352 000 \text{ let}}{80 \text{ let/život}} = \mathbf{4 400 \text{ generací}}$$Cesta k cíli vzdálenému 20 světelných let by tedy trvala zhruba 352 tisíc let, což je ekvivalent 4 400 lidských životů (generací), pokud by posádka cestovala rychlostí sondy Voyager 1. V současné době je cestování na takové vzdálenosti mimo naše technické možnosti.