Družice Bion-M 2.0

Ruská „Noemova archa“ se 75 myšmi a 1 500 mouchami se vrátila po měsíci ve vesmíru zpět na Zemi

  • Vědecký satelit Bion-M 2.0 úspěšně dokončil svou misi.
  • Zkoumal, jaký má vliv slunečního záření na živé organismy.

Z kosmodromu Bajkonur ve středu 20. srpna odstartovala ruská družice Bion-M 2.0 s netradiční posádkou. Na její palubu vědci umístili 75 myší, více než 1 500 much a různé buněčné kultury, mikroorganismy a semena rostlin, aby otestovali vliv slunečního záření na živé organismy.


Nepřehlédněte: Tato nová funkce na WhatsAppu se bude hodit. Přeloží zprávy z cizího jazyka do češtiny


„Zvěřinec“ do kosmu odstartoval podle plánu

Kosmická laboratoř se po měsíci na oběžné dráze vrátila zpět i s živou posádkou. Pro myši, které byly hlavním výzkumnými objekty, představuje měsíc podstatnou částí životního cyklu. Vědci si proto slibují, že na stavu jejich organismu zjistí dlouhodobé účinky záření na molekulární i buněčné úrovni. Zkoumat však budou i jejich další fyziologické parametry.

Pobyt na oběžné dráze nepřežilo deset hlodavců, jak se dařilo semenům rostlin a mikroorganismům známo není. Podle zprávy serveru The Space byl během návratu přistávacího modulu proveden také experiment nazvaný „Meteorit“. Ten se zabýval možností, že život na Zemi může být zavlečen z vesmíru – jde o teorii nazývanou panspermie.

Do trupu kapsle Bion byly před startem sondy vloženy čedičové horniny obsahující mikrobiální kmeny, aby se zjistilo, zda bakterie mohou přežít enormní tepelné namáhání při návratu zemskou atmosférou.

Družice Bion-M 2.0 přistála na Zemi

Mise Bion-M 2.0 (odvozeno od „biologičeskij sputnik“ čili biologický satelit) je společným projektem Roskosmosu, Ruské akademie věd a Ústavu biomedicínských problémů Ruské akademie věd (IBMP).

Pokusy budou pokračovat

Není to samozřejmě první experiment v oboru „vesmírné biologie“. Drobní i větší živočichové tvoří vlastní posádky, nebo létají s lidmi už desítky let. Kromě zkoumání účinků pobytu v kosmu na živé organismy je oblíbeným tématem výzkumů také vliv mikrogravitace na organismy. Například na růst rostlin, které na oběžné skutečně rostou všemi možnými směry a ne jen přímo vzhůru.

Zdroj náhledové fotografie: Roskosmos, zdroj: NASA, Space

Total
0
Shares