- K Zemi uhání mezihvězdný návštěvník, oznámili vědci.
- Přilétá z neprobádaných hlubin vesmíru.
Vědci obsluhující teleskop Jamese Webba, technický zázrak jednadvacátého století, který byl vynesen do tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) v prosinci 2021, se snaží zjistit co nejvíce informací o mezihvězdném objektu, který objevili v červenci.
Nepřehlédněte: Smartphony s mamutí baterií jsou tady. Tento vydrží na jedno nabití až týden
Sluneční soustavou prolétá třetí mezihvězdný objekt
Intergalaktická kometa 3I/ATLAS, resp. C/2025 N1 (ATLAS), k nám přilétá podle astronomů z mezihvězdného prostoru, takzvaného hlubokého vesmíru. Jde teprve o třetí mezigalaktické těleso, které se lidstvu podařilo objevit.
V roce 2017 si astronomové všimli objektu Oumuamua, o kterém se v některých vědeckých kruzích dodnes traduje, že šlo o sondu mimozemské civilizace pátrající po cizím životě.
O dva roky později vzbudila pozornost odborníků kometa 2I/Borisov, která k nám přilétala z dvojhvězdného (binárního) systému červeného trpaslíka Kruger 60 (hvězdy Kruger 60A a Kruger 60B) vzdáleného přes 13 světelných let od nás v souhvězdí Cefea.
Největší dosud objevená interstelární kometa?
Do naší sluneční soustavy 3I/ATLAS vstoupila rychlostí 210 000 kilometrů za hodinu. Nejblíže k nám bude v říjnu, kdy se dostane do vzdálenosti přes tři astronomické jednotky (AU), tedy více než třikrát dál než Země od Slunce.
Prvotní pozorování předpokládala, že se jedná o vlasatici s jádrem o průměru 24 kilometrů. Nedávná mise uskutečněná Hubbleovým teleskopem ovšem prozradila, že průměr jádra může být jen 5,6 kilometru, ale klidně ještě mnohem menší – možná jen 320 metrů.
Vědci také zjistili, že 3I/ATLAS je asi o tři miliardy let starší než naše 4,6 miliardy let stará sluneční soustava. Nejnovější pozorování provedená Webbovým teleskopem pak odhalila, že se kolem komety vytvořila atmosféra z oxidu uhličitého – neboli koma.
„Jako zahlédnout kulku z pušky na tisícinu sekundy“
„Naše pozorování jsou v souladu s tím, co jsme zjistili o jádru, které je samo o sobě bohaté na CO₂, což může naznačovat, že 3I/Atlas obsahuje ledy vystavené vyšším úrovním záření než komety sluneční soustavy, nebo že vznikla poblíž CO₂ ledové linie ve svém mateřském protoplanetárním disku.“
Astronomové se nicméně stále zamyšleně drbou na hlavě a snaží se přijít na to, odkud vlasatice vlastně pochází, ale je možné, že se jim to nikdy nepovede. David Jewett z týmu obsluhující Hubbleův teleskop říká, že pozorovat 3I/ATLAS je jako zahlédnout kulku z pušky na tisícinu sekundy.
Zdroj náhledové fotografie: ESO/M. Kornmesser, zdroj: Metro