Hyperloop

Revoluce cestování je v „tubě“. Hyperloop v Česku, ano či ne?

  • Hyperloop je vnímán jako cestování budoucnosti
  • Slibuje ohromnou rychlost, úsporu času i energie
  • Co o této kapsli víme a je důvod ji chtít i v Česku?

Momentálně je celá idea de facto v plenkách, ale přeprava lidí pomocí této technologie představuje jedno z možných řešení, jak významně posunout cestování osob na zcela novou a slovy vědců efektivnější úroveň. Přední světové i české kapacity v oblasti technologií a dopravy si od něj slibují relativně nízkou energetickou náročnost, časovou úsporu a samozřejmě rychlost.

Hyperloop

Princip zařízení je alespoň na papíře prostý. Důležitou součástí je tunel. V něm se totiž může kapsle s cestujícími pohybovat velmi rychle a bezpečně. Rychlost a pohyb jsou vyvinuty díky elektrickému pohonu, magnetické indukci a vakuovému prostředí, takže odpadává tření. Jinými slovy elektrický motor vytváří lineární, nikoliv rotační pohyb.

Komu by se nechtělo cestovat rychlostí přes 1 200 km/h? Kouzlo Hyperloopu je v překonávání ohromných vzdáleností rychlostí blesku. V tomto ohledu v minulosti zvažovaný „spoj“ Praha – Brno působí skoro úsměvně, ale urazit tuto vzdálenost za 15 minut? Možná, že bychom to brali všemi deseti.

V tento okamžik je důležité pouze to, že první testy s lidmi už proběhly. Sice jen na 500metrové trati v Nevadě, takže na rychlost zvuku zapomeňte, ale pointa je jinde. Smyslem pokusu bylo zjistit, jak celý systém funguje v praxi. Kapsle v tubusu zvládla vyvinout maximální rychlost 172 km/h, ale to je prý jen začátek.

Úspěch je relativní

Problém je však tento: aby byl Hyperloop smysluplný a našel velké uplatnění, musí bezpodmínečně zvládnout přepravit velký počet osob. Ano, v budoucnu se počítá s kapslemi pro 30 cestujících, ale pak nastupuje neúprosná matematická přímá úměra.


Nepřehlédněte: NASA otestovala vesmírný prak. Podívejte se, jak to vypadá, když vystřelí satelit


Čím více kapslí, tím vyšší pořizovací náklady. A když si to v hlavě jen tak naslepo promítnete, tak průměrný evropský stát bude mít velký problém takový spektákl zafinancovat, a to platí i pro Českou republiku.

Měl by v Česku smysl?

Když na chvíli dáme stranou „má dáti – dal“, tj. kalkulace nákladů a propočet návratnosti, tak v případě výše zmíněného Brna a Prahy jakožto jedné z nejfrekventovanějších dopravních tepen u nás by to teoreticky dávalo smysl.

Nasednout do kapsle a za čtvrt hodiny být v místě určení by se významně promítlo nejen do obchodu, ale i dalších průmyslových odvětví. Čas by najednou nehrál roli, kolikrát otravné cestování za prací by bylo minulostí.

Zdroj náhledové fotografie: Tomasz Frankowski, Unsplash (ilustrační)

Total
0
Shares