Víla robot

Vědci sestrojili miniaturního robota, který vypadá jako pohádková víla. Řídí ho paprskem světla

  • Finským vědcům se podařil jedinečný pokrok v miniaturizaci na poli robotiky
  • Sestrojili nejmenšího létajícího robota, který vypadá jako svazek semínek

Na univerzitě ve finském Tampere vyvinuli prvního pasivně létajícího robota s umělými svaly. Nahradí jednou živé včely?


Nepřehlédněte: Může zombie houba ovládnout lidi jako v seriálu The Last of Us? Odpověď vědců vás možná překvapí


Umělá víla je řízena světlem

Vývoj polymerů reagujících na podněty přinesl v uplynulých letech bohaté možnosti v oblasti materiálů pro příští generaci malých, bezdrátově ovládaných strojů s měkkým tělem. Inženýři již nějakou dobu vědí, jak je využít k výrobě robotů, kteří mohou chodit, plavat a skákat. Zatím se však nikomu nepodařilo vyrobit je tak, aby létali.

Vědci ze skupiny Light Robots na univerzitě v Tampere zkoumají, jak to změnit. Hao Zeng, pracovník Akademie věd a vedoucí skupiny, a Jianfeng Yang, doktorand, nyní přichází se svým projektem FAIRY (Flying Aero-robots based on Light Responsive Materials Assembly). Po roce náročného vývoje nakonec úspěšně stvořili pozoruhodného robota sestaveného z polymerů, který létá ve větru a je ovládán paprskem světla.

„Nadřazeno svým přírodním protějškům je toto umělé semeno vybaveno měkkým aktuátorem. Ten je vyroben z tekutého krystalického elastomeru reagujícího na světlo, který po excitaci viditelným světlem vyvolává otevírání a zavírání,“ vysvětluje Hao Zeng.

Umělá víla má několik biomimetických vlastností. Díky své vysoké pórovitosti (0,95) a lehké (1,2 mg) struktuře se může snadno vznášet ve vzduchu. Navíc stabilní generování odděleného vírového prstence jí umožňuje bezproblémové cestování na dlouhé vzdálenosti.

„Vílu lze napájet a ovládat zdrojem světla, například laserovým paprskem nebo LED diodou,“ říká Hao Zeng. Světelný paprsek lze také použít k ovládání vzletových a přistávacích úkonů této výjimečné polymerové sestavy. Za tmy víla zůstává v klidu, když je však dostatek světla, struktura se automaticky otevře a umožní létání v proudu větru.

Nahradí roboti včely?

„Zní to jako sci-fi, ale pokusy zahrnuté do našeho výzkumu ukazují, že námi vyvinutý robot nás přibližuje k aplikaci vhodné pro umělé opylování,“ tvrdí vědci.

Ještě před tím je však třeba vyřešit mnoho problémů. Například, jak přesně kontrolovat místo přistání? Nebo jak roboty opakovaně používat a zajistit jejich recyklaci? Tyto otázky vyžadují úzkou spolupráci s materiálovými vědci a lidmi pracujícími v oblasti mikrorobotiky.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem Tampere University of Applied Sciences, zdroj: tuni.fi

Total
0
Shares