Hubbleův teleskop

Na fotografii z Hubbleova vesmírného teleskopu se objevil portál do jiné dimenze

  • Hubbleův teleskop nepřestává fascinovat
  • Nová fotka zachycuje úchvatnou mlhovinu

Nestává se každý den, abyste mohli nahlédnout klíčovou dírkou hluboko do vesmíru, ale Hubbleovu vesmírnému teleskopu se to podařilo. Nová fotografie reflexní mlhoviny NGC 1999, kterou zveřejnila NASA, připomíná portál do jiné dimenze.


Nepřehlédněte: Nejlepší z nejlepších – tohle je 5 nejlepších telefonů, které si v roce 2022 můžete pořídit


Hubble se znovu vytáhl

Hubbleův vesmírný teleskop pokračuje v odhalování galaktických zázraků. Tentokrát pořídil úžasně detailní snímek mlhoviny NGC 1999, která je od Země vzdálená asi 1 500 světelných let a nachází se v aktivní hvězdotvorné oblasti Mléčné dráhy.

NGC 1999 je také známá svou blízkostí k vůbec prvnímu objevenému Herbigovu-Harovu objektu, který však na snímku neuvidíte (poznámka: Herbigovy-Harovy objekty jsou přechodně viditelné výtrysky ionizovaného plynu vyvrhnuté z velmi mladých hvězd).

Mlhovina, Hubble, NGC 1999
Zdroj: NASA / ESO

Zářivá a žhavá hvězda

Když byla mlhovina před lety poprvé vyfocena, vědci se domnívali, že temná centrální oblast je takzvaná Bokova globule. Jedná se o chladná oblaka plynu, prachu a dalších molekul, která jsou tak hustá, že brání průchodu jakéhokoli světla. Teprve během následných pozorování astronomové zjistili, že temná oblast je ve skutečnosti prázdný prostor.

Mlhovina je zevnitř osvětlena novorozenou hvězdou V380 Orion a sama o sobě je vlastně pouhým zbytkovým materiálem. Jak si sami můžete všimnout, hvězda jasně září a v podstatě se dá napsat, že je rozpálená do běla. Experti teplotu na jejím povrchu odhadují zhruba na 10 000 stupňů Celsia, což je dvojnásobek teploty Slunce.

Zdroj náhledové fotografie: Andrew-Art / Pixabay, zdroj: Space

Total
0
Shares
8 komentářů
    1. Povrch Slunce, fotosféra, má teplotu kolem 5 500 °C. Někteří uvádí i číslo 5 000 °C.

  1. Tak podobně, jako v dvourozměrné rovině nejde udělat portál alias vstup do třírozměrného prostoru, tak podobně třírozměrný prostor nemůže mít vstup do čtyř a vícerozměrného prostoru. Je to poněkud jinak, daný prostor o menším počtu rozměrů může ale být vnořen do prostoru o vyšším počtu rozměrů a sám v něm podle počtu nadbytečných rozměrů kombinovaněji zakřiven. Sám v sobě se ovšem nezakřiví ve svém vlastním prostoru. Aby se dalo z dvourozměrného prostoru něco přenést do jiného dvourozměrného prostoru, tak toto automaticky lidé činí dnes a denně, když třeba přemístí předmět z “dolního” regálu do jiného, třeba “horního” regálu. Takže můžeme z “jedné” dvourozměrné roviny něco nakresleného vystřihnout” a přenést do jiné roviny, která je o třetí rozměr “jinde” Jenže pak ten údajný “portál” je fakticky všude. Tak podobně je to i s třírozměrným prostorem tedy třírozměrnou “nadrovinou” ve vícerozměrném prostoru. “Vstup” pro přemístění je fakticky podobně všude. Jenže zřejmě není bez použití fyziky vysokých energií jen tak snadné se pomocí vyššího rozměru (>3) do nějakého jiného podprostoru také o třech rozměrech se jen tak přemístit.
    ” je

Comments are closed.